Čechům začaly po letech růst reálné mzdy. Kupní síla je ale pořád jako v roce 2018

Průměrná nominální mzda v Česku v prvním čtvrtletí vzrostla o sedm procent na 43 941 korun. Po více než dvou letech se zvýšila průměrná mzda i v reálném vyjádření při započtení inflace, meziročně vzrostla o 4,8 procenta. V úterý o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků růst mezd překonal očekávání finančního trhu a mohl by podpořit spotřebu domácností, která letos táhne ekonomiku. Zároveň ale analytici upozornili, že se zatím nepodařilo vyrovnat předchozí propad reálných mezd, kupní síla průměrné mzdy se pohybuje na úrovni počátku roku 2018.

„Meziroční růst průměrné mzdy v letošním prvním kvartálu dosáhl sedm procent, což bylo téměř srovnatelné tempo s loňským posledním čtvrtletím. Vzhledem k dramatickému zpomalení inflace ovšem toto nominální tempo stačilo na přírůstek reálné mzdy o 4,8 procenta, tedy nejvíc od druhého kvartálu 2021,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián, tedy střední hodnota mezd, byl v prvním čtvrtletí 36 651 korun, se meziročně zvýšil o 5,5 procenta. Přetrvával rozdíl v ohodnocení mužů a žen, když mzdový medián u mužů dosáhl 39 541 korun a u žen 33 793 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu mezi 20 753 Kč a 69 219 Kč.

Hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler upozornil, že mzdový medián rostl pomaleji než průměrná mzda. „Citelné zaostávání mediánové mzdy naznačuje, že silnější číslo prvního čtvrtletí bylo taženo patrně výraznějšími mzdami a odměnami vysokopříjmových zaměstnanců,“ uvedl.

Nejvyšší výdělky měli podle ČSÚ pracovníci v informačních a komunikačních činnostech, kde se průměrná mzda dostala na 84 299 korun. Nejrychlejší růst mezd zaznamenali v prvním čtvrtletí zaměstnanci ve zdravotní a sociální péči, kde nominální mzda vzrostla o 11,1 procenta. Nejméně naopak rostly mzdy ve vzdělávání, kde se zvýšily o 1,9 procenta.

Z regionálního hlediska rostly nejrychleji mzdy ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde se nominálně zvýšily o 7,6 procenta. Nejnižší byl růst v Praze, a to 6,2 procenta. Reálný růst mezd ale zaznamenaly všechny regiony. V absolutní výši mezd je nadále na prvním místě hlavní město, kde průměrná mzda v prvním čtvrtletí byla 56 372 korun. Naopak nejmenší byl průměr mezd v Karlovarském kraji se 37 089 korunami.

Za posledních deset let se zmenšily příjmové nerovnosti, když nízkopříjmovým skupinám rostly hrubé mzdy rychleji než vysokopříjmovým, uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí Dalibor Holý. Přispěl k tomu podle něj zejména růst minimální mzdy. Holý nicméně upozornil, že trend se loni změnil a nůžky mezi příjmy obyvatel se začaly znova rozevírat. Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil připomněl, že středně- a vysokopříjmovým skupinám obyvatel také pomohlo zrušení superhrubé mzdy od roku 2021, a tedy i čistých výdělků, zatímco nízkopříjmovým pracujícím tento krok výhody nepřinesl.