Pomalejší, ale taky dražší. Koalice zvažuje zbrzdit růst důchodového věku
ZMĚNY V PENZÍCH
Demografům se podařilo silně vstoupit do debaty o navyšování věku odchodu do důchodu. Někteří zástupci koaličních stran se tak začínají přiklánět k variantě, která by růst důchodového věku zbrzdila. Po předložení návrhu ze strany České demografické společnosti začal debatu připouštět i ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zda k tomu dojde, však záleží na konečném „účtu“. Je totiž pravděpodobné, že pomalejší růst důchodového věku bude znamenat také pomalejší tempo úspor.
Důchodový věk v Česku každý rok roste a ve 30. letech tohoto století by se měl dostat na 65 let. Nad tuto hranici by se měl začít podle projednávané vládní novely zvedat lidem, kteří se narodili po roce 1966. Tento ročník by měl jít do penze v 65 letech a dvou měsících. Každý další ročník by šel na odpočinek nanejvýš o dva měsíce později, a to podle prodlužování délky života. Dobu nástupu do penze by se měli dozvědět lidé ve svých 50 letech. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku.
To je však podle českých demografů systém, který vytvoří zbytečně nespravedlivé rozdíly mezi i blízkými ročníky důchodců. Demografická společnost tak přišla s vlastním návrhem. Podle demografů by navrhované navyšování znamenalo rozkolísání důchodového věku. Roli by hrály epidemie či jiné události, které by měly vliv na úmrtnost. Narozeným v jednom roce by se tak důchodový věk zvedl třeba o dva měsíce a dalším třem ročníkům vůbec. Demografická společnost uvedla, že tak hrozí „bezdůvodné rozdíly“ v očekávané průměrné době pobírání důchodu. Důchodový věk by se také mohl při navázání na dobu dožití padesátníků a padesátnic navyšovat rychleji než prodlužování života.
Demografové tedy doporučují zvedat důchodový věk od ročníku 1966 každý rok o měsíc. V 66 a jednom měsíci by tak šli do důchodu narození v roce 1978. Pro ročníky 1979 až 1983 by se pak věk stanovil podle zprávy o demografickém vývoji v roce 2028, jak už nyní upravuje zákon, radí demografové. Uvedli, že podle prognóz se u narozených na konci 60. let a u Husákových dětí bude lineárně protahovat také doba dožití v 65 letech. S tím by se plynule protahovala i doba pobírání penze, aby v ní lidé trávili kolem čtvrtiny života.
„Předpokládá se, že doba pobírání důchodu nebude záviset na aktuálních výkyvech, ale na tom, jak to bude vypadat v budoucnu. Nejen podle úmrtnosti, jaká bude v roce, kdy odejdou do důchodu, ale i v dalších letech jeho pobírání. Všechny dosavadní prognózy ukazují, že tam je vývoj skutečně rovnoměrný, nejsou tam velké výkyvy, čím mladší generace, tím déle žije. A rozdíl je mezi jednotlivými generacemi zhruba stejný,“ popsal dříve v rozhovoru s deníkem Echo24 princip návrhu demograf Tomáš Fiala působící na pražské VŠE.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) o návrhu připustil diskuzi, jeho resort pracuje na propočítání dopadů. Podporu, zdá se, nachází návrh demografů i ve stranách vládní koalice. Přiklání se k ní zástupci lidovců, Pirátů či Starostů, jak uvedli pro Českou televizi. Stejně tak ale z koaličních stran zní, že je nejprve třeba zjistit, kolik by zpomalení růstu důchodového věku stálo.
Podle prvotního odhadu by se důchodový systém do budoucna prodražil i o několik desítek miliard korun. Schodek by se mohl v polovině století prohloubit z odhadovaného procenta HDP o několik desetin procenta. Opozice růst důchodového věku odmítá, naopak ze strany odborů zazněl zájem jednat o návrhu demografické společnosti.
Starobní důchod nyní pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Počet začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí ze 70. let do penze. Zvedat se začne od poloviny příštího desetiletí. Podle nové zprávy o stavu důchodového systému a jeho předpokládaném vývoji bude penzistů od 30. let přibývat rychleji, než se před pěti lety očekávalo. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív – asi v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měl být nad 3,3 milionu. Po odchodu Husákových dětí začne klesat. Pokles by měl být ale také mnohem menší, než se předpokládalo.
Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Beze změn by se propad do poloviny století dostal na pět procent HDP. Nová zpráva zlepšuje bilanci, uvádí schodek kolem tří procent HDP. Zlepšená bilance má vycházet ze změn, které už vláda provedla v minulém roce. Ta loni prosadila návrat k pomalejší valorizaci penzí o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu či zpřísnění podmínek pro předčasné penze.
