Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová

Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ministerstvo řídila ve vládách Jiřího Rusnoka a Andreje Babiše. V letech 1999-2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. V letech 2013 až 2017 byla poslankyní ČSSD. Následně v letech 2019 až 2021 byla ve vládě jako nestranička za ANO.

Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Koncem 90. let ji ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství.

Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. V dubnu 2019 pak jmenoval někdejší prezident Miloš Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka.

Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.

Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici. Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi. Na dvou hlavních demonstracích na Letenské pláni se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí, jednalo se o největší shromáždění od roku 1989.

Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst. A dodala, že hodlá zejména odpočívat a později se chce vrátit k advokacii, avšak v menším rozsahu než před nástupem na ministerstvo.

Benešová také zaujala svým postojem ke kauze Vrbětice. Zatímco premiér Babiš i představitelé českých tajných služeb a orgánů činných v trestním řízení od dubna 2021 uváděli ruskou stopu jako jedinou prošetřovanou verzi, tehdejší prezident Miloš Zeman na konci dubna v televizním projevu hovořil o dvou, a Benešová dokonce ještě o více možnostech.

V roce 2020 jako ministryně spravedlnosti Benešová doporučovala prezidentu Miloši Zemanovi jako nového předsedu Nejvyššího soudu Roberta Fremra, což tehdy podporovala i řada odborníků. "Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený. Neznám lepšího, kdo by justici rozuměl tak jako on," řekla tehdy Benešová. Zeman si ale vybral Petra Angyalossyho. Fremr se loni v srpnu vzdal nominace do Ústavního soudu kvůli tlaku vyvolanému pochybnostmi o jeho působení v předlistopadové justici.

Benešová byla vdaná a měla syna.

Přichází první kondolence

Na úmrtí Benešové reagují už i první politici. Například bývalý prezident Miloš Zeman. "Marie Benešová byla skvělá a čestná žena a nejlepší ministryně spravedlnosti jakou jsem poznal," uvedl na sociální síti Facebook.

Reagoval i expremiér Andrej Babiš. "Hluboce mě zasáhla zpráva o úmrtí Marušky Benešové. Byla to skvělá právnička a čestná žena, které jsem si nesmírně vážil. Bylo mi ctí, že dělala ministryni spravedlnosti v naší vládě. Upřímnou soustrast její rodině a všem pozůstalým. Čest její památce, bude mi moc chybět," uvedl na sociální síti X Babiš.