Důchodová reforma má ušetřit další stovku miliard. Je to méně, než se čekalo

Důchodová reforma se blíží do finále ve značně pozměněné podobě. Pokud projde návrh schválený sněmovnou, růst důchodového věku se zastaví už na 67 letech, deficit penzijního systému se sníží méně než vláda předpokládala a do předčasné penze bez krácení bude moct odejít o stovku tisíc lidí méně. Ačkoliv tak vláda předkládá mírnější podobu původního návrhu, opoziční plán zůstává stejný – všechny zásadní změny v reformě zrušit.

Senát rozhodne tento týden o důchodové reformě, kterou chce vláda kvůli zajištění financování penzí do budoucna zvýšit věk odchodu do důchodu z 65 na 67 let. I když má k reformě výhrady část senátorů z frakcí vládních stran, zástupci koalice díky senátní většině očekávají, že horní parlamentní komora úpravy schválí beze změn. Oprávněnost tohoto předpokladu potvrdí či vyvrátí už úterní projednávání reformy v sociálním výboru. Těsně před středeční schůzí Senátu má reformu projednat ještě ústavně-právní výbor.

Systém důchodového pojištění skončil loni v dosud nejvyšším deficitu 72,8 miliardy korun. Je to kolem procenta HDP. Podle dřívějších údajů ministerstva práce by do poloviny století mohl roční deficit odpovídat pěti procentům HDP, v dnešních hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun. Letošní zpráva o vývoji penzí po loňském prosazení zpomalení valorizací a zpřísnění pravidel předčasných penzí bilanci zlepšila, a to na schodek kolem tří procent HDP.

Původní plán ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) byl srazit důchodovou reformou budoucí deficit na zhruba jedno procento HDP. Kompromis kolem posouvání důchodového věku, který nastavil lineární růst o jeden měsíc s každým ročníkem, ho má však podle odhadů zvýšit o dalších zhruba 0,4 procenta. Důchodová reforma tak má hrozící schodek srazit ještě zhruba o 1,6 procenta HDP, tedy v dnešních číslech kolem stovky miliard.

Nejspornější částí reformy na závěr se nečekaně stalo omezení počtu pracovníků v náročných profesích s nárokem na předčasný důchod bez jeho krácení. Nárok na něj by měli mít podle reformy pouze pracovníci v náročných profesích nejrizikovější čtvrté kategorie, což prosadila koalice až v posledním čtení ve sněmovně. Týkalo by se to tak pouze zhruba 12 000 ze 120 000 lidí.

Možnost financování předčasné penze ostatních pracovníků v rizikových provozech chce koalice řešit povinným přispíváním jejich zaměstnavatelů do třetího, individuálního penzijního pilíře. Příspěvek by měl činit asi čtyři procenta hrubé mzdy. Návrh má ministerstvo financí připravit do konce roku. Je možné, že část senátorů se s tím nespokojí. O opětovné rozšíření okruhu pracovníků v náročných profesích bude usilovat především klub opozičního hnutí ANO, které odmítá i zvýšení věku odchodu do penze a slibuje, že reformu po případném vítězství v příštích sněmovních volbách zruší.

Dalším kompromisem, který vláda stihla ve sněmovně prosadit, je opětovné zastropování růstu důchodového věku. Nynější strop 65 let se má tak jen o dva roky posunout. Růst důchodového věku se tedy bude týkat jen lidí narozených do roku 1988, u mladších ročníků se má opět růst zastavit tentokrát na hranici 67 let. Takovou hranici mají už v současnosti některé státy Evropské unie, konkrétně Dánsko, Itálie, Řecko či Nizozemsko.

Přes všechny kontroverze navrhovaných změn penzí drží vládní koalice v Senátu většinu. Prezident Petr Pavel pak v listopadu České televizi řekl, že reformu podepíše, pokud projde Senátem. „Těch možností, jak důchodový systém učinit udržitelným, zase tak mnoho není. A zvolnit se dá vždycky. Přitahovat se dá mnohem hůř. Jestliže dnes trochu přitáhneme, tak nám to může do budoucna jenom pomoci,“ řekl k reformě prezident.