Exxon Mobil žaluje Evropskou unii. Americkému ropnému obrovi se nelíbí mimořádná daň ze zisků

Firma Exxon Mobil oznámila, že ve středu podala žalobu na Evropskou unii ve snaze vynutit si zrušení nedávno schváleného plánu odebrat dodavatelům fosilních paliv část mimořádných zisků. Nadnárodní těžařská společnost, která letos zaznamenala rekordní zisk, má za to, že EU novou daní překročila své pravomoci. Píše to list Financial Times (FT), který krok označuje za dosud nejvýznamnější reakci ropného průmyslu na unijní opatření. Mimořádnou daň chystá i Česko. Hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekononomické rady vlády Lukáš Kovanda připomíná, že Fialova vláda může čelit lavině žalob ze strany amerických bank a fondů.

Takzvaný solidární poplatek pro firmy působící v sektoru fosilních paliv dojednaly unijní členské země na konci září. Plán počítá s nejméně 33procentním zdaněním zisků za letošní a příští rok, které jsou nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let. Nástroj byl schválen společně s dalšími mechanismy namířenými proti dopadům energetické krize včetně přerozdělování mimořádných zisků elektráren.

Exxon Mobil podle FT napadá způsob, jakým byla nová daň přijata, včetně využití procedury určené pro krizová opatření. Mluvčí společnosti se sídlem v Texasu uvedl, že firma nepopírá tvrdé dopady vysokých cen energií na domácnosti a podniky, unijní poplatek ale považuje za kontraproduktivní krok, který oslabí důvěru investorů a posílí závislost na dovážených energiích.

Žalobu podle prohlášení podaly evropské odbočky Exxon Mobil u tribunálu, který spadá pod Soudní dvůr Evropské unie. Tribunál sídlící v Lucemburku nyní rozhodne, zda ve věci vydá verdikt, po němž by mohlo následovat odvolání k soudnímu dvoru. Proces potrvá minimálně měsíce.

„Žaloba ExxonMobil má potenciál ovlivnit také další společnosti v EU, respektive jejich akcionáře, kteří se cítí poškozeni uvalením mimořádné daně či mimořádných odvodů výrobců elektřiny,“ říká Kovanda a dodává, že část menšinových akcionářů ČEZ se netají tím, že žalobu české vlády kvůli mimořádným daním a odvodům zvažuje. S odkazem na Brusel totiž v Česku také byla od příštího roku uvalena mimořádná daň na energetické podniky v čele s ČEZ. „Opatření se týká také petrochemických podniků, jako je například Unipetrol. Specificky pak také na největší tuzemské banky,“ líčí Kovanda.

Solidární poplatek pro ropné či plynárenské společnosti je součástí unijního plánu přerozdělovat mezi zranitelné občany a podniky peníze z mimořádných zisků, které po nárůstu cen realizují firmy v energetice. Konkrétně Exxon za letošní třetí čtvrtletí vykázal rekordní zisk ve výši skoro 20 miliard dolarů (456 miliard Kč). Firma v listopadu odhadla, že unijní mechanismus by ji mohl do konce roku 2023 přijít až na dvě miliardy dolarů.

Evropská komise si od mimořádné daně dohodnuté za přispění českého předsednictví v Radě EU slibovala 25 miliard eur. Proveditelnost tohoto opatření je nyní ohrožena, píše list FT.

Podle Kovandy v případě úspěchu ExxonMobil lze předpokládat, že některé americké společnosti podají žalobu na českou vládu také, a to kvůli dodržení zásady péče řádného hospodáře. „Subjekty ze Spojených států vlastní zhruba 4,5 procenta ČEZ. Z menšinových akcionářů jsou právě ti z USA rozsahem vlastněného podílu z geografického hlediska zdaleka nejvýznamnější. Patří mezi ně největší americká banka JP Morgan nebo velké a světově významné investiční a finanční společnosti Vanguard a BlackRock,“ komentuje Kovanda.