Výuka na školách se má změnit, informovat o tom chce nová iniciativa Měníme osnovy

O změnách ve vzdělávání informuje nová iniciativa Měníme osnovy. Chce v souvislosti s revizí učebních programů upozornit na potřebu změn výuky. Iniciativa proto připravila web menimeosnovy.cz a videospoty, prostřednictvím kterých chce o plánovaných proměnách ve vyučování informovat veřejnost a vysvětlit jí pozitiva změn. Za projektem stojí Národní pedagogický institut (NPI), Nadace Blížksobě, Nadace České spořitelny, Unie rodičů a další organizace.

„V případě proměny vzdělávacích programů do značné míry platí, že ‚cesta je cíl‘. Nejdůležitější je odhodlat se k otevřenému dialogu o tom, jak učíme a co učíme a nastavit kulturu zlepšování se, jako přirozenou součást pedagogické profese,“ řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Zástupci ministerstva školství a další odborníci na vzdělávání opakovaně upozorňovali, že rizikem prací na úpravách učiva je to, že změny učitelé a školy nepřijmou a budou tak zavedeny pouze formálně. Podobně se tomu podle nich stalo v roce 2005, kdy byla provedena podobná reforma vzdělávání. Je proto potřeba veřejnost o potřebě změn přesvědčit, uvedli. Mezi ambasadory projektu mají patřit například podnikatelé Tomáš Salomon, Martin Vohánka, filantrop Jan Školník, umělci Simona Babčáková, Jiří Mádl a Vojtěch Dyk, akademici či učitelé.

V nových učebních plánech, které nyní připravují odborníci při NPI, se bude klást důraz na osm dovedností. Jsou jimi dovednosti komunikační, občanské, pracovní, sociální a personální a kulturní a digitální a schopnosti řešit problémy, učit se a řešit vědecké a technické problémy. Podle expertů a podle iniciativy, která má na změny upozornit, jsou tyto znalosti a dovednosti zásadní pro úspěch v dnešním světě.

Podle odborníků jsou změny v českém školství nezbytné. Téměř 30 procent žáků základních škol dosahuje velmi nízké úrovně čtenářské a matematické gramotnosti. V počtu žáků s nízkou gramotností je tak na tom Česko hůř než Polsko, Estonsko nebo Slovinsko, upozornila iniciativa. „Abychom to změnili, potřebujeme u dětí více rozvíjet praktické dovednosti a kompetence. To pomůže studentům mimo jiné najít a udržet si zaměstnání, která teď teprve vznikají,“ uvedl za NPI Matěj Bulant, který má připravované změny učebních plánů v institutu na starost.

Změny ve vzdělávání slíbila vláda v programovém prohlášení. Důraz by se podle ní měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost a kritické myšlení. O potřebě revize takzvaných rámcových vzdělávacích programů se mluví zhruba od roku 2016. Výuka v základních školách podle nového učiva bude podle nového harmonogramu, který představilo ministerstvo školství, povinná od školního roku 2027/2028. To je o dva roky později, než resort původně plánoval. Měnit se bude rovněž výuka v mateřských a středních školách.

Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.