Putin mění jadernou doktrínu kvůli střelám ATACMS. Jak to změní konflikt na Ukrajině?

Ukrajina v úterý poprvé využila západní rakety dlouhého doletu k likvidaci vojenského cíle hluboko v Rusku. A to americké střely ATACMS. Ruský prezident Vladimir Putin už v minulých dnech varoval, že jejich použití považuje za eskalaci konfliktu. V úterý pak aktualizoval ruskou jadernou doktrínu. Jsou však rakety ATACMS takzvaný gamechangerem? Podle bezpečnostního analytika z katedry mezinárodních vztahů FSV Vlastislava Břízy, zbrzdí postup Ruska, samy o sobě však konflikt nezmění.

Americké řízené střely ATACMS začaly původně vznikat jako součást programu Assault Breaker, který byl zahájen v roce 1978. Jeho cílem mělo být zaměřování a ničení tankových a motostřeleckých jednotek Varšavské smlouvy pohybujících se hluboko v týlu protivníka, popřípadě jiných obdobných cílů. Využity v boji byly poprvé ve válce v Zálivu v roce 1991.

U střel ATACMS existuje více variant. Ty se liší především doletem a hlavicemi. Jedna z využívaných hlavic je určena k zásahu co největšího území díky kazetovým nábojům uvnitř. Další varianta hlavice je určena především k přesné likvidaci pevných cílů a obsahuje 225 kg trhaviny.

Hlavní výhodou ATACMS je však podle analytika Vladislava Břízy dolet až 300 km, kterého jiné ukrajinské zbraně nedosahují. Výhodou ATACMS také je, že jsou odpalovány z raketometů HIMARS, které jsou na Ukrajině už dva roky a jsou páteří ukrajinského dělostřelectva, připomíná Bříza.

V současnosti může Ukrajina využívat k obraně svých sil v Kurské oblasti střely z raketometů HIMARS, které mají dostřel 77 km. Možnost využívat střely ATACMS podstatně rozšíří možný záběr území, které Ukrajina může zasáhnout. Na možná místa v dosahu střel ATACMS nedávno upozornil Institut pro studium války ve své analýze. Dosah střel ATACMS umožní Ukrajině zasáhnout na 250 vojenských zařízení Ruska. A to i 16 letišť, které jsou stálými základnami několika desítek moderních víceúčelových Su-30SM. V dostřelu ukrajinských sil by také byly minimálně dvě základny ruských sil Specnaz nebo základna sil námořní pěchoty.

Řada analytiků však upozorňuje, že liknavost západních spojenců ohledně povolení zásahu v hloubi Ruska umožnilo Rusku se připravit na transport nejcennější techniky, dále od hranic s Ukrajinou. To se týká především moderního strategického letectva, u kterého se předpokládá, že až 90 % letadel s ničivými klouzavými bombami už Rusko přesunulo mimo dostřel západních zbraní Institut pro studium války však nepředpokládá, že by Rusko přesunulo od hranic veškerou techniku z uvedených základen. Ukrajina tak stále může raketami ATACMS ruským silám uškodit. Což potvrdil i zásah skladu v Brjansku, který se podle ukrajinských médií stal prvním cílem raket poté, co americká administrativa jejich používání proti cílům v Rusku povolila.

"Toto je typ konfliktu, ve kterém je logistika stejně důležitá jako strategie. Přínos, že Ukrajinci budou moci ATACMS používat hluboko v týlu na muniční sklady, na koncentraci jednotek nepřítele ať už ruského či severokorejského, na logistické uzle, tak to je ohromný přínos v tom smyslu, že tu válku zbrzdí. Oni ji nezlomí, nezničí, ale zbrzdí koordinaci a údernou sílu ruských a severokorejských jednotek především v kurské oblasti, to je hlavní cíl," uvedl analytik Vlastislav Bříza z FSV.

Povolení, které Ukrajina po spojencích dlouho žádala, se však dočkalo i tvrdé kritiky. A to od ruského prezidenta Vladimíra Putina, který před 14 dny uváděl, že povolení využívání ATACMS je rozhodnou eskalací, a to především proto, že k jejich ovládání bude podle něj Ukrajina potřebovat koordinaci se USA a bude se tedy jednat o přímé zapojení USA do války. V tomto ohledu v úterý Rusko upravilo svou jadernou doktrínu.

Podle Břízy jsou však Ukrajinci schopni rakety využívat sami. "Tak to úplně není. Já jsem měl to štěstí, že jsem minulý týden v Bruselu mluvil s vysoce postavenými důstojníky Spojených států a ti mi potvrdili, že nějaké zaškolení proběhnut muselo, nemuselo být nutně na Ukrajině a že Ukrajinci by tyto střely měli být schopni odpalovat sami. Rozhodně to není tak, že u raketometů HIMARS stojí američtí vojáci," uvádí Bříza.