V Česku dochází plyn

V posledních měsících biju soustavně na poplach kvůli klesajícímu výkonu českého a německého průmyslu. Kapacita českého průmyslu se nachází zhruba na úrovni roku 2017. Aby ale náhodou nedošlo k mýlce: Česká republika a Německo jsou na tom sice z Evropy ohledně průmyslu nejhůř, protože jsme také dvě nejvíce průmyslové země, ale současně průmyslová výroba klesá již za Evropskou unii jako celek.

Konkrétně průmysl v zemích Evropské unie v prosinci podle sezonně přepočtených údajů ve srovnání s předchozím měsícem klesl o 0,8 procenta. Z toho v eurozóně se průmyslová výroba snížila o 1,1 procenta. A meziročně průmysl v EU poklesl o 2 %. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedl evropský statistický úřad Eurostat.

Důvody tohoto propadu nemusíme složitě hledat, jsou to již více než dva roky důvody stále stejné. Evropská unie jako celek se stala svým vlastním, vědomým a dobrovolným rozhodnutím na základě programu Fit for 55 nekonkurenceschopnou na světových trzích. Evropská průmyslová produkce je příliš drahá, málo inovativní, dnes už mnohdy i nedostatečně kvalitní. Zejména tvrzení o kvalitě se špatně poslouchá, protože Evropané si stále představují německá auta jako vrchol luxusu a kvality. Ale přiznejme si, že to je spíš setrvačnost myšlení a nostalgie než realita roku 2025.

Ačkoliv Evropa se stala kolébkou průmyslové revoluce, aktuálně je jedinou velkou oblastí světa, kde průmysl upadá a zmenšuje se. Základním, byť ne jediným, důvodem je cena energií a obecně je stav a kvalita dodávek energií. Co mám na mysli kvalitou: Například výroba elektrické energie je jen jednou z disciplín, kterou zajišťuje energetika. Další a mnohem náročnější disciplínou je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou neboli neustálé vyrovnávání výkonu výroby a spotřeby. A to Evropa pod tlakem obnovitelných zdrojů energie zvládá stále hůř.

Polský premiér Donald Tusk tento týden na adresu polského předsednictví v Radě EU prohlásil, že „EU musí přijmout opatření ke snížení cen energií. Žádné rozhodnutí nesmí vést k dalšímu zdražení“. Je sice hezké, že si Tusk uvědomuje, že energie jsou problém, ale současně problém není v tom, že by se měla přijmout „nová rozhodnutí“. Rozhodnutí, která energii zdražila, zdražují, a především ještě skokově zdraží, totiž již v rámci Fit for 55 přijata byla.

Základní stavební kameny balíčku „Fit for 55“ tvoří zpřísnění systému obchodování s emisními povolenkami (tzv. EU ETS 2), které nově zahrnují budovy a také silniční, leteckou i námořní dopravu; další zpřísnění cílů pro snižování emisí členskými státy v rámci tzv. systému sdílení úsilí; zavedení uhlíkového cla (CBAM) na hranicích, nebo ještě intenzivnější budování infrastruktury pro alternativní paliva. Všechny vyjmenované kroky již byly přijaty, čekají na implementaci do národních právních řádů, nedá se jim vyhnout bez vypovězení poslušnosti EU a všechny ještě víc zdražují energie. A tedy víc likvidují průmysl.

Aby si snad někdo nemyslel, že se to týká jen elektřiny, tak energie jsou v EU nedostatkové obecně. Stav zásob plynu v Česku postupně klesá a je na cca 40 % naplněnosti zásobníků. Pozor, naplnění na 40 % znamená, že fakticky zbývá už jen asi 20 až 30 %, protože (podle typu zásobníku) nelze plyn vyčerpat do nuly a mezi 10 až 20 % plynu musí v zásobníku zůstat, jinak dochází k poškození infrastruktury. Zbývá nám asi 30 dnů, do března tedy s plynem vydržíme. Pokud ale v březnu udeří mrazy (a vzpomeňme, že i posledního dubna ještě občas sněží), jsme na suchu. Domácnosti asi nebudou odpojené od vytápění, ale jako první by byl odpojen průmysl. Tento scénář se stává každým dnem víc realistický.