MPO chce zákaz fénových mařičů na nadbytečnou elektřinu. Jsou symptomem nemoci, míní experti

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) chce zakázat mařiče plynu typu fén, které maří elektrickou energii bez dalšího užití. Tyto „fény“ v české elektrické síti za poslední rok výrazně přibyly. Podle Vlčka se otevírá možnost například v rámci projednávání novely energetického zákona. Podle oslovených expertů by samozřejmě bylo lépe energii využívat například do baterií, nicméně dokud není odpovídající infrastruktura, mají mařiče svůj význam.

Ministerstvo průmyslu a obchodu hledá cestu, jak zakázat takzvané mařiče elektřiny typu fén. Informoval o tom jako první server iRozhlas.cz s tím, že za poslední rok žádostí o možné připojení mařičů do elektrických sítí v Česku prudce přibylo. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, celkem investoři požádali o rezervace příkonu až tisíc megawattů, což odpovídá kapacitě jednoho jaderného bloku v Temelíně.

„Prověřujeme možnost legislativních změn tak, aby nebylo možné do systému instalovat technická zařízení, která by mařila energii bez nějakého dalšího využití. Jedna z možností, která se nám otevírá, je právě aktuálně projednávaná změna energetického zákona, takzvaný lex plyn. Prověřujeme možnosti, jak tuto legislativu upravit,“ řekl Radiožurnálu ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Lex plyn prošel ve sněmovně prvním čtením.

ECHO PORADA: Češi jako největší moralizátoři Evropy, nebo jen šašci? Konec migračního snu a adorace diverzity

Úřad se podle Vlčka inspiroval postupem sousedního Německa, kde mařiče bez dalšího užitku vyrobeného tepla zakázali zákonem loni. „Německá legislativa to má podchyceno tak, že není možné, aby systém obsahoval technická zařízení, která energii právě jen maří,“ vysvětlil záměr Vlček.

Experti: Záměr chápeme, problém je ale jinde

Energetický expert a šéf strategické poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer pro Echo24 řekl, že provoz jakékoliv záporné regulace provedené zapnutím spotřeby zatěžuje sítě a blokuje případně kapacitu pro připojení jiného spotřebiče. „To je jasná nevýhoda oproti záporné regulaci provedené odpojením výroby. Pro sítě jsou mařiče velký problém, ale zdaleka nejen mařiče ale veškeré požadavky na připojení nových prvků, které jsou nyní z obrovské části spekulativní. Na vině je špatný systém povolování připojení, kdy sítě mají povinnost připojit zdroj nebo spotřebič bez ohledu na jeho charakter či provoz,“ uvedl Macenauer.

Problém tedy podle něj nejsou primárně mařiče, ale tento sytém, který na řadě míst vede už nyní ke zbytečnému zablokování dalšího a třeba i vážně míněného připojování. „O tom, že jen nepatrná část těchto blokací bude realizována není pochyb… sítě ale s nimi musí zacházet jako s reálným záměrem,“ dodal Macenauer s tím, že na druhé straně je ekonomika provozu samotných mařičů.

„Není vůbec jednoduché vysvětlit, proč nejsou mařiče zdaleka tak hrozné, jak se intuitivně zdá. Především, aktivace mařiče přichází ve chvíli, kdy nevyjde předpověď chodu zdrojů a spotřeby. V tuto chvíli je aktivace mařiče téměř nezávislá na chodu fotovoltaiky. Rok má 8760 nebo 8784 hodin a po naprostou většinu času záporná regulace stojí v záloze a není aktivovaná. Aktivovaná je přibližně v množství 100 až 200 hodin za rok… bez činnosti tedy stojí přibližně 98 % času,“ vysvětlil Macenauer.

„Pro takový provoz potřebujeme investičně co nejlevnější řešení. Mařiče jsou velmi laciné a jsou méně než čtvrtinou nákladů baterií. Většinou ještě mnohem méně. Kdybychom k takovému využití dedikovali baterii, za přibližně 10 let ji musíme vyměnit a energie potřebná k její výrobě převýší množství energie zmařené v onom mařiči,“ dodal expert.

Mařič je tedy podle něj řešení s mnohem vyšší ekonomikou i ekologií. „Je vhodný pro mimořádně řídký výskyt. Soustava s velkým množstvím OZE samozřejmě bude potřebovat i baterie, ale jejich využití bude muset být více než dvojnásobné, ideálně i více, aby byl jejich provoz alespoň nákladově optimální, nikoliv nutně levný a ekologický. Pro představu odhadujeme, že v roce 2024 prošla mařiči elektřina v objemu asi tří setin promile spotřeby České republiky. Jde skutečně o naprosto zanedbatelné množství, které se ani nepromítne do žádných statistik,“ řekl Macenauer.

ROZHOVOR: Dovoz surovin z Ruska? Buďme otevřené mysli, říká vládní poradce Pojar

Záměru mařiče zakázat se podle svých slov nediví, ale zároveň dodává, že skutečným problémem je blokování připojovací kapacity spekulativními požadavky na připojení, které se tím vůbec neřeší. „A nejde jen o spotřebu, ale i výrobu. S tím je nutné něco udělat. Mařiče jsou jen symptomem nemoci,“ uzavřel.

Podle energetického experta a šéfa Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora je každému asi nepříjemné pomyšlení, že se vyrobená elektřina takto zmaří a doslova se vyhodí do vzduchu. „Z tohoto hlediska lze snahu MPO o zákaz mařičů chápat. Nicméně lépe než zákazy je vytvářet podmínky pro smysluplnější využití elektřiny v dobách nadbytku. Což mohou být například i samostatně stojící velké bateriové systémy, které na své ukotvení v české energetické legislativě už hodně dlouho čekají a kvůli neshodám o finální podobu Lex OZE III se vše ještě dále protahuje,“ uvedl Gavor.

Mařiče by podle něj měly být pouze přechodným problémem. „V realitě jsou využívány pouze po velmi krátká časová období, množství zmařené energie je proto velmi malé. Stojí málo a svou službu pro vyrovnání soustavy udělají za malé náklady, proto přispívají ke snižování cen za služby výkonové rovnováhy. A jak budou klesat ceny za jejich služby, tak bude klesat zájem dalších investorů. Určitě se všechny žádosti o jejich připojení nezrealizují,“ míní Gavor s tím, že bude podle něj jen dobře, když se postupně překlopí do baterií, které mohou elektřinu nejen absorbovat, ale v době nedostatku ji i dodat. „Touto cestou jde i zahraničí, masivní nárůst zájmu o velké baterie pozorujeme nyní například v sousedním Německu,“ dodal expert.