Zaveďme školní stravování zdarma, efekt bude masivní, vyzývá šéf Primirestu

Kdyby se měly sledovat všechny dopady aktuální bezprecedentní inflace, vydalo by to na knihu. A to i v rámci jednotlivých byznysových segmentů. Jen podnikatelé v gastronomii by mohli vyprávět – v restauracích je daleko prázdněji, a hlavně o pondělní polední menu není takový zájem. A jestli pošlou svoje děti na obědy, zvažují čím dál víc i rodiče. Proto generální ředitel největšího poskytovatele školního stravování v Česku Michal Debrecéni otevírá téma školních obědů zdarma. „Mělo by to daleko větší společenský dopad než leckterá jiná opatření, která už se plošně uplatňují,“ je přesvědčený šéf Primirestu, nástupce značky Scolarest, která jen v tuzemsku provozuje 236 školních restaurací.

Změna názvu firmy souvisí s velkou byznysovou změnou. Donedávna největší poskytovatel závodního a školního stravování v Česku, společnost Compass Group, která provozovala restaurace pod značkami Eurest a Scolarest, v minulém roce přehodnotila svoje portfolio a opustila prostor střední a východní Evropy. „Změna byla vyústěním delšího procesu a naskytla se nám tak obrovská příležitost. Naši tehdejší maďarští manažeři se rozhodli formou manažerského výkupu část bývalé firmy odkoupit a vytvořit novou samostatnou společnost. Díky tomu jsme otevřeli největší středoevropskou cateringovou společnost pod názvem CEE Catering a obchodní značky, pod kterými na trzích střední a východní Evropy fungujeme, Delirest a Primirest,“ vysvětluje Debrecéni, který teď s kolegy vidí spoustu nových možností v segmentu závodního i školního stravování. Hlavně v tom druhém má po minulém roce na co navazovat.

Primirest zavedl na podzim ve všech svých školních restauracích nové menu, které čítá vždy jedno klasické jídlo, jedno inspirované zahraniční kuchyní a jedno s vyšším obsahem zeleniny a rostlinných bílkovin. Mimo to spustil vůbec první školní restauraci v Česku, která funguje podle takzvaného finského samoobslužného modelu. To znamená, že děti si jídlo nabírají samy a po obědě po sobě vytřídí zbytky. Zkušenosti ze zavedení novinky nakonec předčily všechna očekávání. „Někteří pedagogové i rodiče z toho měli obavy, ale nebyl k nim nejmenší důvod. Prokazatelně se zvýšila konzumace i méně oblíbených jídel, zeleniny a zeleninových příloh obecně. Funguje tady tzv. pozitivní tlak sociálního okolí. Když dítě vidí, že si kamarád dává na talíř něco, co samo běžně nejí, tak ho to ,nutí‘ napodobit ho,“ přibližuje Debrecéni a přidává ještě jedno důležité číslo: když si školáci třídí zbytky sami, daleko víc přemýšlí nad otázkou plýtvání potravinami. Množství odpadu tak spadlo o rekordních 90 %.

Transformace jako ve Finsku a Švédsku

Digitalizace provozů nebo další zvyšování počtu školních restaurací se samoobslužným modelem stravování jako top priorita. To jsou plány, na kterých teď Primirest pracuje. „Kvalitní školní stravování je dlouhodobě naší prioritou. Od února 2023 tak například garantujeme 100 % českých brambor a 100 % bio hovězího ve všech našich 236 českých školních restauracích. Navíc plánujeme do segmentu školního stravování vstoupit i na Slovensku,“ říká Debrecéni, který se nebojí pustit i do jednoho ožehavého tématu.

V Česku se už léta mluví o tom, že by se pravidla svazující činnost školních jídelen měla modernizovat. A při té příležitosti se otvírá i otázka, jestli neposkytnout dětem školní obědy zdarma, jak je to například ve Švédsku. Pro sociálně znevýhodněné už sice existují programy, které jim obědy ve škole hradí, v návaznosti na ekonomické problémy se ale množství těch, které by tuto podporu potřebovaly, dramaticky zvyšuje. „Rádi bychom vyvolali veřejnou debatu na toto téma. Příklady ze zemí, kde je školní stravování univerzálně dostupné pro všechny, ukazují, že to má široký socioekonomický pozitivní dopad,“ zdůrazňuje Debrecéni, jenž odhaduje návazné veřejné náklady na asi tři miliardy ročně pro děti v prvních až čtvrtých třídách. „Při všech výdajích, které vlády v Česku i na Slovensku učinily během posledních let, si dovolím tvrdit, že by v tomto případě byl pákový efekt investice mnohem větší. Ostatně nejlepšími příklady jsou Finsko a Švédsko, kde se bezplatné školní stravování stalo součástí velkých transformačních procesů, které byly pozitivní pro celou společnost,“ uzavírá zkušený manažer.

Rozhovor si můžete poslechnout na Spotify.com, Podcasty.cz, Apple Podcasts