Sněmovní supertýden. Je tu klíčové rozhodnutí o poplatcích za ČT a vydání Okamury policii

Poslanecká sněmovna vstoupila do mimořádně důležitého týdne, který může ovlivnit podobu českého mediálního prostoru i politickou scénu. Po měsících sporů se v pátek očekává finální hlasování o kontroverzní novele mediálních poplatků, která by měla zajistit stabilní financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Opozice však varuje před „skrytým zdaněním“ a novelu se snaží zablokovat obstrukcemi.

Dalším ostře sledovaným bodem středeční schůze bude rozhodování o vydání předsedy SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Policie jej podezírá z podněcování nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní jeho hnutí. O jeho vydání bude rozhodovat celé plénum bez doporučení mandátového a imunitního výboru, který se na stanovisku neshodl.

Mediální poplatky: Tři možné scénáře

Debata o novele mediálních poplatků se táhne již několik měsíců a budí emoce. Vláda argumentuje, že veřejnoprávní média se potýkají s výrazným poklesem reálné hodnoty příjmů kvůli inflaci, což ohrožuje jejich stabilitu. Pokud novela projde, koncesionářské poplatky se zvýší o 15 korun na 150 Kč měsíčně u ČT a o 10 korun na 55 Kč u ČRo. Změní se i okruh plátců – platit by měly všechny domácnosti, které vlastní zařízení schopné přijímat digitální vysílání, včetně chytrých telefonů, tabletů a počítačů.

Na projednávání dojde už ve středu, finální hlasování se ale čeká později. „Pevné hlasování mediální novely navrhneme na pátek,“ potvrzuje šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Opozici se tento přístup dlouhodobě nelíbí. „Bude se bohužel jednat už o třinácté pevně zařazené hlasování v tomto volebním období, a to navíc v záležitosti, kde vláda dluží veřejnosti mnoho podstatných odpovědí,“ kritizuje předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

Podle expertů existují tři základní scénáře, jak se může situace vyvíjet. Pokud novela získá dostatečnou podporu, ČT si podle odhadů polepší o 865 milionů korun ročně, ČRo pak o 331 milionů. Podle vedení obou institucí by tyto prostředky umožnily nejen pokrýt rostoucí provozní náklady, ale také investovat do nového obsahu a technologického rozvoje.

Generální ředitel ČT Jan Souček upozornil, že veřejnoprávní televize dlouhodobě hospodaří s rozpočtem, který odpovídá cenové úrovni před šestnácti lety. „Veřejnoprávní televize nemůže fungovat na rozpočtu z roku 2008. Chceme divákům nabídnout kvalitní dokumenty, dramatickou tvorbu i silné investigativní reportáže,“ uvedl.

Rozhlas plánuje podobné kroky – rozšíření analytické publicistiky, modernizaci regionálních studií a rozvoj digitálního vysílání. „Bez adekvátního financování nebudeme schopni udržet současnou kvalitu obsahu a konkurenceschopnost,“ varoval generální ředitel ČRo René Zavoral.

Pokud novela podporu nezíská, ČT i ČRo budou muset přistoupit k výrazným úsporám. „Máme připravený rozpočet s názvem Armageddon,“ uvedl Souček a upozornil, že by v krajním případě mohlo dojít k redukci počtu kanálů, omezení původní dramatické tvorby i rušení některých zahraničních zpravodajských postů.

Česká televize by se podle krizového plánu mohla vrátit k modelu se třemi hlavními kanály – ČT1, ČT2 a ČT24, přičemž specializované stanice jako ČT :D nebo ČT sport by mohly být omezeny nebo úplně zrušeny. „Budeme muset omezit investigativní žurnalistiku i zahraniční zpravodajství,“ varoval Souček.

Český rozhlas by se nevyhnul podobným škrtům – mohlo by dojít ke zrušení některých regionálních studií a omezilo by se vysílání na analytické stanici ČRo Plus.

Další možností je schválení novely s pozměňovacími návrhy, které by mohly významně ovlivnit fungování veřejnoprávních médií. Mezi diskutované úpravy patří například ustanovení, že ČT a ČRo musí aktivně přispívat k mediální gramotnosti a výchově k demokracii. Kritici tvrdí, že jde o nebezpečný precedent a snahu politiků ovlivňovat obsah vysílání.

Opozice také ostře kritizuje rozšíření okruhu plátců poplatků na všechny majitele chytrých zařízení. „Je absurdní, aby poplatek platil i člověk, který televizi nebo rádio vůbec nesleduje,“ uvedl poslanec Pirátů Jakub Michálek, jehož strana byla proti ještě v rámci vládní koalice.

Rozhodování o Okamurově vydání

Dalším významným bodem středeční schůze bude projednání policejní žádosti o vydání předsedy SPD Tomia Okamury. Policie jej podezírá z podněcování k nenávisti v souvislosti s loňskou billboardovou kampaní SPD, která zobrazovala muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a sloganem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.

Mandátový a imunitní výbor se na doporučení neshodl, a proto bude rozhodovat celé plénum. Jakob kritizoval Okamuru za to, že se odvolává na svou imunitu: „Pokud je tak přesvědčený o své nevině, proč nepožádá o vydání a neobhájí se před soudem jako chlap?“ uvedl.

Sám Okamura tvrdí, že jde o politickou perzekuci a snahu umlčet SPD. „Říkat pravdu nesmí být trestné,“ reagoval na obvinění a zopakoval, že kampaň byla alegorická a reagovala na politiku vlády v oblasti migrace.

Další témata týdne

Sněmovna řeší i další důležitá témata. Především zprávu ke střelbě na Filozofické fakultě UK. Vyšetřovací komise nenašla pochybení, která by ovlivnila skutkový děj, ale odhalila nedostatky v operačním a taktickém řízení před útokem. Vysokoškolská novela má zase zlepšit podmínky pro doktorandy, ale Senát chce z návrhu vypustit sociální příspěvek pro studentky-matky. Reforma sociálních dávek bude projednávána ve druhém čtení na čtvrteční mimořádné schůzi. Vznik Národního parku Křivoklátsko pak budou poslanci projednávat v prvním čtení.