Den, kdy skončilo Bratrství. Co s Českem udělá utažení ukrajinských kohoutů?

KONEC RUSKÉHO PLYNU

Den, kdy skončilo Bratrství. Co s Českem udělá utažení ukrajinských kohoutů?
České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněny zhruba ze 60 procent. Foto: Profimedia.cz
2
Týdeník
Daniel Kaiser
Sdílet:

Letošní zima je prozatím chladnější než loňská a předloňská. Zásobníky plynu, které se plní vždy od jara přes léto tak, aby vydržely během topné sezony, jsou s aktuálními cca 60 procenty prázdnější než loni touto dobou, kdy byly plné z 88 procent. Plyn je v Evropské unii zároveň 3,5krát až 4krát dražší než před covidem a válkou.

Na takovém pozadí by člověk očekával, že když se Ukrajina od nového roku rozhodla zablokovat průtok ruského plynu přes své území, vyvolá to ve střední Evropě neklid i u jiných politiků než jen u Roberta Fica. Ale tím, jak se slovenský premiér, který má u nás mimořádně špatnou publicitu, jako jediný z evropských státníků veřejně střetl s Volodymyrem Zelenským, je poměrně snadné vyobrazit toto drama jen jako souboj dvou politických soků.

Ve skutečnosti to je špatná zpráva pro evropskou, ale ještě víc středoevropskou, tedy i českou ekonomiku. Plynovodem přes Ukrajinu (za sovětské éry byl pojmenován Bratrství) na Slovensko teklo v uplynulém roce už jen pět procent ruského plynu dováženého do EU. Ale když jsou našponované trhy a ceny, i takový výpadek můžeme pocítit. Za rok 2024 stoupla cena zemního plynu na evropském trhu o 48 procent, což si analytici vykládají schopností trhu předjímat geopolitický vývoj. Ze slov prezidenta Zelenského a jeho premiéra Denyse Šmyhala se, pravda, dalo vyrozumět, že Kyjev smlouvu o přepravě ruského plynu do Evropy neprodlouží. Tranzitní smlouvu bylo zvykem uzavírat na pět let, naposledy byla takto prodloužena roku 2020. Ale pořád tu byla možnost, že Kyjev blafuje, poněvadž zavřením kohoutku by šel přímo proti hospodářským zájmům členských států EU, na jejichž dobré vůli pomáhat je Ukrajina závislá.

Postupný konec přepravy ruského plynu potrubím do Evropy je samozřejmě cenotvorný – tento výpadek cenu buď potáhne nahoru, nebo i při nejlepší konstelaci bude alespoň bránit jeho zlevňování. Zatímco v roce 2020 byl plyn v Evropě stejně drahý jako v USA, nebo dokonce mírně levnější, dnes ho máme se 45 až 50 eury za megawatthodinu dražší čtyřikrát až pětkrát. Netečnost českých politiků tváří v tvář takovému vývoji působí zvláštně.

Celý text pod názvem Den, kdy skončilo Bratrství si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články