Hráz maoistické kulturní revoluci
Echo má už několik měsíců takový řekněme podcast, Porada Echa se to jmenuje. Natáčíme v polních podmínkách naší skromné redakce, která ale už devět let sídlí na geniem loci obdařené Malé Straně. V domě, kde se nachází nejstarší provozovaná pražská lékárna U Černého orla. Její historie sahá až do 15. století. Dům, v němž Echo povstalo, je spojen s rodinou lékárníků Fragnerů, ale také předního českého architekta Jaroslava Fragnera. Mastičky, lektvary, imaginace a schopnost uvádět myšlenky do reálného života se zkombinovaly s interesy, představami, zkušenostmi a touhou po svobodném vyjadřování myšlenek, která sice naráží na novodobou podobu maoistické kulturní revoluce infikující euroamerický svět, ale nakonec to přejde, nebude to mít dlouhého trvání, přežijeme to. Taková vítězství si v minulosti vyžádala i značné utrpení a prolitou krev, někdy to trvalo celá desetiletí, ale nikdy špatnost nezvítězila natrvalo, pokud předpokládáme přežití lidstva v jeho kráse, ušlechtilosti, humanitě a přirozenosti.
A také v touze po vzdělání, pochopení a souvislostech, která jaksi nepřichází ze sociálních sítí, krátkých videí (short videos) a popření všeho minulého, což je zase komplementární s povahou a substancí revoluce. Stručně řečeno, v tom našem podcastu, ve kterém se snažíme čtenářům ukázat motivy našeho přemýšlení, jsme opět narazili na změnu podstaty vzdělávání především na humanitních a uměleckých vysokých školách. Připomněli jsme neangažovaný filmový dokument Adély Komrzý a Tomáše Bojara Zkouška umění, který v duchu těch nejlepších pravidel dokumentu zachytil atmosféru přijímacích zkoušek na pražskou AVU. Autoři to udělali poctivě, nesoudili, dokonale předvedli kolizi několika světů, generací a nechali divákovi prostor pro jeho vnímání, aniž by ho tahali do jednoho či druhého kouta, kde by ho nutili vidět svět jen z jedné perspektivy. Zcela po zásluze film Zkouška umění dostal jednu z cen na loňském filmovém festivalu v Karlových Varech. V posledních dnech se připomíná jeho existence v souvislosti s debatou na jiné pražské uměleckého škole, VŠUP, která je ale zároveň nejlépe hodnocenou českou vysokou školou v mezinárodním měřítku. Reflektuje to ve svém textu Martin Weiss. A na úterý 20. června pozval Jiří Peňás své hosty do Salonu Echa v Knihovně Václava Havla: výtvarníka a pedagoga školy Jiřího Černického, absolventa VŠUP, výtvarníka a sochaře Davida Černého, výtvarníka a pedagoga Vladimíra Kokoliu (mimochodem jednoho z protagonistů zmíněného filmu), filozofku Alici Koubovou a především Terezu Matějčkovou, filozofku a členku redakce Echa. Záznam diskuse slibující nevídanou podívanou najdete v příštím vydání Echa. Na vzdělání nám záleží a věříme, že touha po něm přežije všechny bouřky a revoluce.