Daňový příběh na pokračování. Po windfall tax a DPH Stanjura připustil zvýšení daně z nemovitosti

Hlavním úkolem vlády v letošním roce je udržet schodek pod 300 miliardami korun. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že letošní rok bude z hlediska rozpočtu tranzitní, v dalším roce už by se měla promítnout i chystaná konsolidace státního rozpočtu. Odborníci dlouhodobě tvrdí, že letošní schodek zcela jistě výši 300 miliard překročí. V plánované konsolidaci by se podle nich mělo myslet i na další oblasti, nejen například na důchodovou reformu, o které mluví ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. V jednání jsou změny, které navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jedním z prvních kroků by mohlo být zvýšení daně z nemovitosti.

Ministr financí Stanjura v rozhovoru s Deníkem N připustil, že by vláda Petra Fialy mohla zvýšit daň z nemovitosti. Majetkové daně jsou v České republice dlouhodobě velmi nízké, Stanjura ale navýšení podmiňuje částečným přesměrováním výnosů z nich. Chce také zachovat celkovou daňovou zátěž na současné úrovni.

„Vůle daň z nemovitých věcí zvýšit by byla. Pokud jako ODS odmítáme růst přímých daní, tak vám zůstávají jen nepřímé a majetkové daně. To je logické,“ řekl pro Deník N Stanjura. „Pokud se bavíme o podílu daně z nemovitých věcí na daňovém mixu, mezinárodní srovnání ukazují, že v Česku je výběr majetkových daní nízký,“ dodal. Pro růst daně má ale Stanjura tři podmínky. Tou první je kalkulace dopadů a výnosů, na které teď ministerstvo pracuje. Další podmínkou je změna legislativy. Daň z nemovitosti je v současnosti výhradním příjmem samospráv, ty z daně v roce 2021 utržily asi dvanáct miliard korun.

V případě růstu daně by Stanjura chtěl alespoň část jejích výnosů přesměrovat do státního rozpočtu, který v současnosti trápí rozsáhlé strukturální schodky. Ty nejsou závislé na aktuální fázi hospodářského cyklu a každoročně se blíží 200 miliard korun.
„Pokud by měl stát k navýšení této daně přistoupit, musíme se bavit o změně výnosu, protože případné zvýšení daně jako takové nemá pozitivní dopad na státní rozpočet. Nyní je výnos státu dokonce záporný, protože stát prostřednictvím finanční správy celý výběr daně spravuje,“ řekl Stanjura ve zmíněném rozhovoru.

Třetí podmínkou je, že zůstane zachována takzvaná daňová kvóta. Ta vyjadřuje poměr celkových daňových výnosů a hrubého domácího produktu. Občanští demokraté dlouhodobě slibují, že se za jejich vlády celkové daňové zatížení nezvýší. Zvýšení jedné daně by mělo kompenzovat snížení jiných. To je i základní výchozí bod programového prohlášení vlády, které ale v současné době prochází z důvodu ekonomické krize revizí.

Vláda v minulém roce v souvislosti s energetickou krizí schválila daň z mimořádných zisků, od které si slibuje přísun desítek miliard do rozpočtu od energetických firem či bank. Následně přišel Stanjura také s úpravou daně z přidané hodnoty a sjednocením jejích nižších sazeb. Sebemenší změna DPH má na rozpočet státu značný vliv, daň zajišťuje největší příjem státu. Aktuálně existují vedle základní 21procentní sazby DPH také dvě snížené. První snížená 15procentní, do které spadá většina potravin či některé zdravotnické pomůcky, a druhá snížená 10procentní sazba, pod kterou patří léky, kojenecká výživa či knihy. Podle expertů bude záležet především na tom jaké zboží a služby do ní budou zařazené.

V pasti mandatorních výdajů

Podle expertů z NERV je potřeba hledat konsolidační opatření jak na příjmové, tak na výdajové stránce rozpočtu. Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.

„Platí, že letošní rozpočtový rok bude tranzitní, kdy naším hlavním úkolem je udržet schodek pod 300 miliardami korun. V příštím rozpočtu se již promítne chystaná vládní konsolidace, která musí vrátit české veřejné finance zpět na udržitelnější kolej,“ dodal. Stanjura dlouhodobě opakuje, že se vládě schodek podaří udržet, konkrétní kroky ale nenastiňuje. Podle materiálu ministerstva financí Státní rozpočet 2022 v kostce činí podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, tedy takových, které vláda vyplatit musí, asi 84 procent z celkových rozpočtových výdajů. V roce 1995 jejich podíl dosahoval jen asi dvou třetin.

Člen Národní rozpočtové rady Petr Musil označuje situaci na straně mandatorních výdajů za past. „Do této situace jsme se dostali také kvůli instalování a nastavování nejrůznějších valorizačních automatů do našich veřejných financí. Ambicí ministerstva financí, respektive jakékoli vlády bez výjimky by mělo být tento trend zvrátit,“ uvádí Musil. „A bylo by opravdu velice žádoucí, aby získala konkrétní podobu v návrhu státního rozpočtu už na rok 2024. Pokud se totiž dostaneme do situace, že veškeré rozpočtové výdaje budou mandatorní, můžeme jeho otěže bez okolků předat do rukou centrálního rozpočtového mozku lidstva,“ míní Musil.

Ministerstvo financí pro Echo24 uvedlo, že si je vědomo, že jak příjmová, tak zejména výdajová strana státního rozpočtu je zatížena významnou mírou nejistoty z důvodu přetrvávající války na Ukrajině a související energetické krize a vysoké inflace. Spekulovat v lednu či únoru o nedostatečné výši schodku státního rozpočtu a o potřebě jeho novelizace tak nyní považuje MF za velmi předčasné.

„V těchto týdnech probíhá řada jednaní pracovních skupin složených ze zástupců/poslanců koalice a expertů z NERV nad jejich doporučeními včetně úprav výchovného, které před pár měsíci NERV představil veřejně. Poté se výsledek těchto jednání předloží na úroveň předsedů koaličních stran, kde bude dosaženo shody na konkrétních opatřeních tak, aby mohla být legislativně zpracována a jejich fiskální dopad byl promítnut do státního rozpočtu na rok 2024. V tuto chvíli proto nebudeme předjímat výsledek těchto politických dohod, o kterém budeme včas informovat,“ uvedlo ministerstvo pro Echo24.