Může skončit až čtvrtina lékařských pohotovostí. Přesunout se mají do nemocnic

Zatímco lékařské odbory opět bouří kvůli platům, vláda musela řešit další nelehké nemocniční sousto. Schválila návrh, který může vést k urychlení konce řady lékařských pohotovostních služeb. Ty se totiž mají přesunout zejména do nemocnic k páteřní síti urgentních příjmů a zajišťování jejich služeb mají převzít zdravotní pojišťovny. Podle některých zbytečně přebujelá síť by se tak mohla kvůli určité neefektivitě ztenčit. A to teoreticky i poměrně výrazně, klidně o čtvrtinu.

Návrh našel už v minulém roce řadu odpůrců zejména mezi krajskými politiky, ale třeba i Českou lékařskou komorou. Zatímco politici se obávají „hněvu“ voličů za to, že se jim po možném konci pohotovostních služeb kupříkladu na některých poliklinikách prodlouží cesta za péčí, lékařská komora argumentuje proti návrhu tím, že může dojít k přetížení pohotovostních služeb.

„Bez dalšího se ruší povinnost krajů zajišťovat pohotovostní služby pro občany v kraji. Pokud to znamená zánik pohotovostních služeb v České republice a každý pacient, který bude potřebovat zdravotní pomoc nebo bude mít pocit, že tuto pomoc potřebuje, bude muset jít buď do nemocnice, nebo si zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pak v praxi zrušení povinnosti krajů zajišťovat pohotovostní lékařské služby bude znamenat enormní zatížení již v současné době velmi zatížených ústavních pohotovostních služeb v nemocnicích, jakož i zatížení zdravotnické záchranné služby,“ uvedla lékařská komora v připomínkách k návrhu s tím, že trvá na současném systému.

Ministerstvo zdravotnictví argumentuje tím, že se jen povinnost přenáší z krajů na pojišťovny a návrh tak sám o sobě neznamená, že musí dojít k rušení pohotovostních služeb. Návrh konkrétně říká, že pohotovosti mají být u každého urgentního příjmu v nemocnici, ty pak pro ně musí zajistit prostory. Nyní chybí zhruba u 12 z 90 nemocničních urgentních příjmů v republice. Pohotovostí je však celkem v zemi přes 120, jejich síť se ale v jednotlivých krajích i výrazně liší a někde tak pohotovosti obsluhují v porovnání i násobně nižší počty pacientů.

„Zřizování pohotovostí u tzv. urgentních příjmů nemocnic je v současných podmínkách ČR zřejmě nejlepším – ne-li jediným možným – způsobem, jak zajistit dostupnost této péče. Nevím, zda to povede k rušení jiných pohotovostí, faktem ale je, že pohotovost bez zázemí laboratorních a dalších vyšetřovacích metod, jako je RTG, CT, sono a podobně, nedává v dnešní době medicínsky smysl,“ řekl deníku Echo24 expert na zdravotnické systémy a člen NERV Pavel Hroboň.

Pojišťovny mají podle představ ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zajistit dostatečný počet sloužících lékařů. Jenže zůstává otázkou, zda k tomu budou mít lepší „páky“, než předtím samotné kraje. Podle Válka mají ale pojišťovny finanční nástroje, které mohou lékaře dostatečně motivovat. Nemocnice dlouhodobě volají po tom, aby se služeb začali účastnit praktičtí lékaři, ti naopak v minulosti kvitovali to, že pohotovostní služby vedle urgentních příjmů poskytnou k takovým krokům mnohem lepší zázemí i podmínky.

Podle Válka pak má dojít k výraznému úbytku administrativy na straně krajských úřadů a také k řešení zneužívání urgentních příjmů. Pomáhat s tím mají povinně triážní sestry, které budou rozhodovat, zda stav pacienta vyžaduje přijetí na urgentním příjmu nebo zda může počkat na ošetření na pohotovosti. „Tam, kde není pohotovost, nefunguje třídění, všechny pacienty obslouží na urgentním příjmu a to je špatně,“ uvedl Válek při představení návrhu v létě. Pohotovost ze zákona funguje zhruba od 16:00 do 22:00 ve všední dny a od 08:00 do 20:00 o víkendech, urgentní příjem, kam jezdí sanitní vozy, nonstop. Po schválení návrhu vládou ve středu pak Válek řekl, že podle jeho představ naopak počet pohotovostí může růst. „Vytvoří se jasná síť provázaná s urgentními příjmy,“ uvedl s tím, že to má zvýhodnit i pacienty, kteří často neví, kam se svým zdravotním stavem zamířit.

Rozdíl je také v tom, že na pohotovosti lidé platí za ošetření mimo běžnou pracovní dobu lékařů poplatek, kdežto na urgentním příjmu je bezplatné. Proto podle Válka část lidí tuto praxi zneužívá. Zvýšení poplatků nebo jejich zavedení pro zneužití urgentního příjmu ale podle něj ve hře není, dokud nebude mít každý obyvatel ČR možnost mít svého praktického lékaře.