Maďarský komisař zreviduje ochranu zvířat. Chce ukončit klecové chovy, po čemž volá i Česko
WELFARE ZVÍŘAT
Maďarský eurokomisař pro zdraví a welfare zvířat Olivér Várhelyi na plénu Evropského parlamentu přislíbil, že do roku 2026 připraví revizi unijních pravidel ochrany zvířat, respektive jejich modernizaci. Přijít by chtěl podle svých slov i s návrhem unijního zákazu, za který výrazně lobbuje Česko, naopak ostře proti je Polsko. Várhelyi uvedl, že chce ukončit „dobu klecovou“.
Na posledním letošním plenárním zasedání 19. prosince vystoupili poslanci Evropského parlamentu napříč politickým spektrem, aby se zeptali, zda Evropská komise (EK) v rámci svého pracovního plánu do roku 2025 provede slíbenou revizi dobrých životních podmínek zvířat. EK slíbila, že do posledního čtvrtletí roku 2023 předloží úplnou revizi právních předpisů o dobrých životních podmínkách zvířat, včetně plánu na postupné odstranění klecových chovů v reakci na žádost 1,4 milionu občanů EU, kteří podepsali petici za zákaz klecí. To se však nestalo a nový závazek tak nyní představil právě komisař Várhelyi.
„Svět se nezastavil a pravidla musí odrážet vědecký pokrok, je jasné, co je třeba udělat,“ uvedl komisař Olivér Várhelyi a slíbil, že EU v tomto mandátu zmodernizuje právní předpisy o tzv. welfare zvířat a zohlední různá již předložená vědecká stanoviska. První legislativní návrhy chce představit v roce 2026. „V rámci této snahy budeme také navazovat na evropskou občanskou iniciativu ‚Konec doby klecové‘. Chci si se všemi sednout a podívat se na to, jak můžeme ukončit věk klecí. Je jasné, co je třeba udělat, ale musíme to udělat společně s těmi, kteří to budou muset realizovat – tedy se zemědělci,“ řekl Várhelyi.
„Náš celkový přístup bude vyvážený a postupný, bude zahrnovat doprovodná opatření na podporu zúčastněných stran při uskutečňování tohoto přechodu. Přechodná období budou nezbytná. Měla by být odvětvově a druhově specifická a dostatečně dlouhá, aby se odvětví mohlo přizpůsobit a zmírnit případnou zátěž,“ dodal komisař.
V Česku bude zákaz klecových chovů platit od roku 2027. Předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) pro Echo24 už dříve uvedla, že je potřeba na zákaz na unijní úrovni tlačit, aby čeští zemědělci neměli výraznou konkurenční nevýhodu. „Jednou z klíčových otázek je zákaz klecových chovů. My máme jako Česká republika ekonomickou nevýhodu, protože jsme si je od roku 2027 zakázali. Ale bylo by dobré, abychom tedy i na evropské úrovni tento zákaz tlačili, aby naši zemědělci nebyli v nevýhodě. Je to otázka jak ekonomická, tak i welfare zvířat,“ řekla Vrecionová.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že téma intenzivně řeší. „Já jsem to téma zvedl měsíc po svém nástupu do funkce na bilaterálním jednání s polským ministrem, který, když to řeknu velmi mírně, mi řekl, že Polsko na to přistoupit nehodlá. Naposledy jsem o tom hovořil v první polovině prosince na Radě ministrů, kde jsme měli bod welfare zvířat. Znovu jsem apeloval na to, aby došlo k harmonizaci a srovnání těch podmínek na unijní úrovni. Ale upřímně říkám, že vůle u jiných států není,“ uvedl Výborný.
Drůbežáři: Česku hrozí ztráta konkurenceschopnosti
Že českým chovatelům hrozí ztráta konkurenceschopnosti pro Echo24 potvrdila šéfka Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá s tím, že země, které do České republiky dováží vejce takový národní zákaz jako my nemají a ani o něm zatím neuvažují. Největším dovozcem do ČR je zmíněné Polsko, které tvoří skoro tři čtvrtiny všech dovezených vajec ze zahraničí. Menší podíl mají vejce z Lotyšska, Ukrajiny či Slovenska.
„Navíc na Ukrajině, pro kterou neplatí směrnice EU a tím pádem se tam nosnice chovají ještě v původních konvenčních klecích, které od roku 2012 jsou v Evropě zakázány. Ostatní většinou východní evropské země jsou v produkci konzumních vajec soběstačné a do Česka vozí pouze přebytky a z důvodů nadprodukce dokáží leckdy predátorskými cenami likvidovat tuzemské producenty. I přesto, že ceny zemědělských výrobců mají doma vyšší. Záležet také bude zda od roku 2027 budou v maloobchodě prodávány pouze vejce z alternativních systémů ustájení, tedy podlahové a volné chovy,“ řekla Dlouhá.
Podle statistiky platné k 30. září roku 2024 zbývá v České republice přestavět necelých 2,5 milionů kusů ustájovacích míst. „Velká část chovatelů masivním tempem přestavuje svoje chovy a z tohoto důvodu a z důvodu zhoršené nákazové situace v Evropě a nedostatku nosnic, potažmo vajec a vyšší poptávce po vejcích stoupla cena vajec jak na evropském volném trhu tak i v Česku,“ poukázala Dlouhá.
Dle dotazníku ČMDU z podzimu 2024 asi milion ustájovacích míst nebude do konce roku přebudováno a chovatelé budou vyčkávat jak se zachovají obchody v Česku, zda právě budou nabízet pouze vejce z bezklecových technologií a podle toho buď přebudují po roce 2026, nebo své chovy úplně uzavřou. Poslední dva roky v ČR podle Dlouhé klesá soběstačnost produkce konzumních vajec a do budoucna tímto krokem se ještě sníží (až o 15 %), a to právě zmíněným zákazem, že někdo nepřebuduje a i tím, že v podlahových chovech na stejném prostoru je oproti klecových technologiím ustájeno až o jednu třetinu méně nosnic.
Dodala, že nelze predikovat, jaký bude dopad na ceny vajec, protože je to těžké predikovat na týdny dopředu, natož na několik let. „Cena vajec se odvíjí od ceny na volném evropském trhu je dána smluvním vztahem mezi dodavatelem a odběratelem. Pokud bude nabídka levnějších vajec například z Polska je možné, že o tuzemská vejce z alternativ, kde jsou vyšší náklady na jejich produkci třeba nebude zájem,“ řekla Dlouhá.
Z dlouhodobého hlediska budou podle ní mít třeba tuzemští chovatelé výhodu, ale budu záležet v jaké podobě bude případně evropský zákaz schválen. Bohužel může být schválen i tak, že současná legislativa pro alternativní chovy nebude dostačující. Přebudování jednoho ustájovacího místa odpovídá asi 750 Kč a to stejné platí pro stavby, ale někteří chovatelé spíše upravují stávající haly, kde stavební práce jsou nižší než výstavba nových hal, kdy je navíc velice náročné (časově a administrativně) získat stavební a s ním spojená povolení,“ dodala Dlouhá.