Ukrajina by se podle většiny Čechů měla vzdát části území výměnou za rychlý mír, zjistil STEM

Ukrajina se bude muset vzdát území, aby dosáhla míru, ideálně by pak měla přijmout podmínky, při kterých místo vstupu do NATO dostane bezpečnostní záruky od západních spojenců. Zhruba takto vypadá podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM nynější přístup české veřejnosti k dalšímu vývoji ruské války proti Ukrajině. Rusko napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva letos v lednu uvedl, že v tomto konfliktu bylo na celé Ukrajině zabito už více než 12 300 civilistů včetně 650 dětí. Miliony lidí z Ukrajiny musely před válkou utéct, část z nich žije i v Česku.

Česká republika by měla podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc. Nejvíce Čechů – 37 procent – by podle průzkumu preferovalo, aby Ukrajina výměnou za mír přenechala Rusku východní část svého území a od západních zemí dostala bezpečnostní záruky, ale nevstoupila do NATO.

Dalších 17 procent dotázaných by také bylo pro ukončení války za cenu obětování východu Ukrajiny Rusku, ale s tím, že by Ukrajina měla možnost vstoupit do NATO. Pro to, aby Ukrajina získala zpět celé své území, které nyní částečně okupuje Rusko, je 29 procent lidí. Pouze osm procent Čechů by chtělo naopak naprostou kapitulaci Ukrajiny.

Česká republika by podle skoro tří čtvrtin Čechů měla usilovat o rychlé ukončení konfliktu, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území. Pro podporu Ukrajinců ve znovuzískání ztraceného území, i když to může prodloužit válku, je 28 procent dotázaných. Zastánců rychlého konce bojů za cenu územních ztrát mírně přibývá, v červnu 2023 bylo pro toto řešení 64 procent Čechů.

Rozsah vojenské pomoci, kterou Česko napadené Ukrajině poskytuje, je podle 47 procent Čechů příliš velký. Asi třetina lidí pomoc považuje za přiměřenou a jen čtyři procenta za nedostatečnou. Zbylých 15 procent lidí míru pomoci nedokáže posoudit. Od loňského června vzrostl podíl těch, kteří vojenskou pomoc hodnotí jako přílišnou, o čtyři procentní body. „Důležité je mít na paměti, že se zde bavíme pouze o vojenské pomoci. Z jiných výzkumů víme, že k dalším formám pomoci Ukrajině, zejména k humanitární a rekonstrukční pomoci, je česká veřejnost mnohem příznivěji nakloněna,“ sdělil analytik STEM Jiří Táborský.

Po napadení Ruskem uprchlo podle odhadů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z Ukrajiny skoro sedm milionů lidí, většinou do Německa a Polska. Do Česka jich zamířily statisíce, ministerstvo vnitra k začátku letošního února evidovalo přes 395 000 uprchlíků z Ukrajiny s tzv. dočasnou ochranou. Podle průzkumu mírně převažuje názor, že by Česko mělo dál umožňovat pobyt ukrajinských uprchlíků v zemi. Souhlasí s tím 54 procent lidí. Jen podle 34 procent dotázaných jsou ale tito uprchlíci pro Česko přínosem, skoro polovina Čechů je považuje spíše za ohrožení. Podíl kritických názorů ale postupně klesá, v září 2023 považovalo uprchlíky za ohrožení 57 procent Čechů a za přínos 26 procent.

Polovina účastníků průzkumu považuje za úspěšnou integraci uprchlíků z Ukrajiny na pracovním trhu. Z hlediska zvládnutí češtiny a přizpůsobení se místním zvyklostem už integraci hodnotí jako úspěšnou méně než 40 procent dotázaných. Průzkum prováděla agentura STEM 16. až 25. ledna. Zúčastnilo se ho 1034 obyvatel České republiky starších 18 let.