Bidenovy těžké otázky pro Netanjahua. Jak Američané posílili Írán a ohrozili Izrael

Když 7. října barbarské hordy Hamásu vpadly do izraelských vesnic a brutálně zavraždily na 1400 lidí, očekávala se rychlá a zničující reakce Jeruzaléma. I když letecké bombardování začalo v podstatě okamžitě, k minulému čtvrtku Izraelci hlásili na 7000 úderů, na pozemní operaci se do jisté míry stále čeká. V pátek Izraelci sice oznámili jejich rozšíření, stále zřejmě nejde o plnohodnotnou invazi. Té se ze dne na den nejspíš ani nedočkáme.

Izraelské obranné síly postupně navyšují počet průniků do Gazy a počet vojáků tam operujících. Za pár dnů či týdnů tam již může působit velká část izraelské armády. Nenastane ale moment velkého průniku.

Co tedy stojí za zdržením a opatrností? Odpovědi jsou nejspíš čtyři. Složitost operace, rukojmí, Hizballáh a americký tlak. Jak dnes ví i každé předškolní dítě, boje ve městě patří k těm nejsložitějším, do jakých se armáda může pustit. Navíc pod Gazou Hamás vykopal rozsáhlou síť tunelů, která slouží jako úkryt pro jeho bojovníky, skrývá jeho velitelská stanoviště a umožňuje přepady ze zálohy. Horší bojiště si stěží představit. Není divu, že Izrael raději věnuje pár týdnů pořádnému naplánování.

Druhým faktorem jsou rukojmí. Hamás jich do Gazy unesl přes 200. V Izraeli panuje silný étos dostat každého ztraceného občana domů. Únosy byly oblíbenou taktikou teroristů, jelikož umožňovaly vydírat Izrael. Nejznámější je případ Gil’ada Šalita, vojáka uneseného do Gazy, kterého po pěti letech Izrael vyměnil za víc než 1000 teroristů. Pozemní operace znamená některá, ale možná i všechna rukojmí obětovat.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.