Dluh Fialovy vlády. Strop na přímé platby zemědělcům teď nebude, říká Výborný
ZEMĚDĚLSKÉ DOTACE
K zastropování přímých plateb zemědělcům v tomto volebním období už s největší pravděpodobností nedojde. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že v tom v tuto chvíli nevidí z časového hlediska smysl. Dodal, že si umí představit model, který navrhuje eurokomisař pro zemědělství Christoph Hansen, tedy takzvanou degresivitu – snižování výše přímých plateb podle počtu hektarů, případně až do úplné nuly.
Zastropování takzvaných přímých plateb zemědělcům slíbila vláda ve svém programovém prohlášení. „Podporujeme platbu na první hektary a zastropování dotací pro největší firmy, které bude přihlížet k podmínkám českého zemědělství a přispěje k dobrému hospodaření,“ píše vláda ve svých slibech.
Předsedkyně vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) v rozhovoru pro Echo24 řekla, že strop na dotace je dluhem vlády Petra Fialy (ODS). „Tato vláda přistoupila k redistribuci hned na začátku volebního období. My máme v Česku velké podniky, pak nějaké střední a čím dál více malých rodinných farem. A to nastavení bylo hrozně vychýlené, protože byly rovné dotace na hektar, takže nejvíce dotací získali největší hráči. To jsme aspoň trochu posunuli, aby i ti malí na ty dotace dosáhli. Neudělali jsme ale to B, tedy zastropování dotací, na což zase doplatily střední firmy,“ uvedla Vrecionová.
ECHO SALON: Notre Dame opět září. „Měli to nechat ohořelé jako symbol doby.“ Kunsthistorici o katedrále
Připomněla jarní demonstrace zemědělců, kteří obsadili Prahu. „Demonstrace u nás pořádali spíše velcí hráči, případně s podporou těch středních. Já je teď objíždím a mluvím s nimi o tom. A ty střední firmy už začínají chápat, že by jim to zastropování také pomohlo. V důsledku těch demonstrací se dostala Komise pod tlak a některá ta opatření zmírnila, například kontroly přes satelity a tak dále. Je tam ale spousta dílčí práce, kterou bude třeba dál udělat. Trochu se zemědělcům podle mě ulevilo, ale ne dostatečně,“ dodala Vrecionová.
Ministr zemědělství Marek Výborný pro Echo24 zdůraznil, že není pravda, že by Česko nemělo zastropované dotace. „My máme strop na všechny dotace ve druhém pilíři. Máme je zastropované tak, že na jeden projekt jde maximálně 30 milionů za celé období. A při sledování propojenosti, protože jsme schopni to dosledovat, je to maximálně 200 milionů korun. I proto třeba neuspěl s žádostí podnik ze skupiny Agrofert,“ uvedl Výborný.
Téma pro příští volební období
Narativ, že nemáme zastropováno, platí pro zmíněné přímé platby. „Ty skutečně zastropované nejsou. A myslím si, že je na místě vážná debata, jakým způsobem to řešit pro nové plánovací období po roce 2027. Nový eurokomisař pro zemědělství Christoph Hansen s námi o tom minulý týden hovořil. On nepodporuje zastropování, ale degresivitu. To znamená, že od nějakého množství hektarů půdy by se příjmy z přímých plateb snižovaly, třeba až na nulu. To je model, který bych si já osobně dovedl představit pro Českou republiku,“ řekl Výborný. Že Hansen podporuje degresivitu, potvrdila Echu i Vrecionová.
Výborný zároveň vysvětlil, proč je skeptický dělat nějaké změny ještě v tomto volebním období. „I kdybychom se na krásně rozhodli něco takového udělat, tak to znamená nutnou úpravu Strategického plánu a její notifikaci u Evropské komise, která trvá minimálně rok. Čili úplně reálně bychom byli schopni vyplácet přímé platby podle tohoto systému v posledním roce Společné zemědělské politiky. Já nevím, jestli to je šťastný přístup, protože časté výhrady zemědělců míří na to, že to prostředí se neustále mění,“ uvedl Výborný.
ROZHOVOR: K zemědělcům máme ještě dluhy, s Patrioty můžeme tlačit na změny, říká Vrecionová
Vrecionová pro Echo24 řekla, že notifikace od EK by vůbec neměl být problém. „Já jsem připravena o tom s panem Hansenem jednat, respektive jsme to již neformálně předjednávali. Vůbec nevidím žádný problém, že by s tím Komise nesouhlasila. S panem ministrem určitě budeme některé věci ladit dohromady a jsem přesvědčena, že to může být pro Česko výhodné, určitě tedy pro české zemědělce,“ řekla Vrecionová.
Výborný dodal, že by se sice návrh mohlo podařit prosadit, ale platit by systém začal v roce 2027. „My jsme tu revizi po prvním roce udělali a vloni touto dobou jsme se velmi vážně rozhodovali, jak dál, jestli neupravit redistribuční platbu a co by znamenal strop na přímé platby. My to máme zpracované i v různých formách té degresivity. Ale fakticky by to v tuto chvíli znamenalo, že bychom těm středním farmám, o kterých se mluví především, pomohli řádově 90 až 200 korunami na hektar. To se nám vysmějí a řeknou, ať si to strčíme za klobouk. Proto jsme rozhodli, že nebudeme do toho systému, který byl nastaven v roce 2021 zasahovat a pomůžeme středním farmám jiným způsobem. To jsou ty dvě miliardy navíc cíleně právě na středně velké farmy,“ připomněl Výborný.
Podle něj bude strop na přímé platby tématem příštího volebního období. „Za mě stoprocentně. Bavme se samozřejmě i tom zastropování a sledování propojenosti. Je potřeba si uvědomit, že propojenost bude platit pro všechny. Takže když budete malý farmář a budete hospodařit na pěti hektarech, ale budete zároveň zapojený někde v jiném podniku, tak se ta propojenost bude vztahovat i na vás. Určitě to debata do budoucna. České republice aktuálně schází nástroj na sledování té propojenosti, máme akorát ty komerční, které ale mají nějakou chybovost,“ řekl Výborný.