„Prekérní zaměstnání.“ Schválený balíček zavaří rodinám s dětmi a potrápí i dohodáře

„Nepřinese dramatické dopady.“ Tak ministr financí Zbyněk Stanjura v Senátu označil vládní konsolidační balíček, který horní komora parlamentu ve středu schválila. Češi se nicméně i tak budou muset připravit na řadu změn, ať už jde o příjmy a odvody zaměstnanců, nebo o dohodáře, jimž brzy stát trochu zkomplikuje život.

Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů. Zapotřebí bylo 38 hlasů. Soubor hlavně daňových změn teď ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Prezident už dříve vládní snahu o konsolidaci veřejných financí uvítal, proto se očekává hladké schválení.

V příštích dvou letech má v pátek odhlasovaný balíček zlepšit státní rozpočet zhruba o 150 miliard korun. Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvedne v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Rodiny i studenti

Kombinace různých novinek bude pro Čechy navzdory Stanjurovým slovům znamenat menší komfort. Z nedávného výpočtu společnosti BDO například vyplývá, že nejvíce se nově schválený vládní konsolidační balíček prodraží rodinám s dětmi a s průměrným příjmem. Takové rodině stoupnou odvody na daních a dalších poplatcích asi o 10 procent ročně. V extrémních případech tak rodiny mohou platit o desítky tisíc korun navíc. V běžných případech budou muset lidé dát asi o 2 až 5 procent více.

„Obecně lze říci, že z důvodu zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími 3 let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem přibližně 40 až 50 tisíc korun měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi. Zde se dostáváme na úroveň až o asi 10,5 procent vyšších odvodů,“ uvádí Monika Lodrová z BDO.

V ostatních situacích podle ní půjde o nárůst spíše v hladině 2 až 5 procent. Z analýzy BDO například vychází, že pracující studenti v příštím roce oproti letošku zaplatí asi o 5460 korun více, což je nárůst asi o 2,2 procenta. Jen o něco více (2,8 procenta) si připlatí podprůměrně vydělávající zaměstnanec s 2 dětmi, nízký nárůst nastane i u bezdětných. Kalkulace počítá se zvýšením vyměřovacích základů pro OSVČ u sociálního pojistného, omezení slevy na manžela, školkovné a jistá míra progresivní daně.

Zneatraktivnění dohod

Omezení čeká i mnohé lidi využívající český unikát – dohody o provedení práce a činnosti. Ty budou finančně náročnější jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanci zůstane z důvodu odvodů méně peněz a zaměstnavatel si na odvodech připlatí – už by totiž nemělo být možné mít naráz takových dohod hned několik.

„Z uvedeného se odvíjí praktický dopad, jímž bezpochyby bude pokles popularity dohod o provedení práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a další omezení této flexibilní formy zaměstnávání,“ uvádí advokát Michael Mráček z kanceláře Dentons.

Dohody tak budou méně populární, protože jde o další omezení této flexibilní formy zaměstnávání. To může vést ke zhoršení pracovní situace některých zranitelných skupin zaměstnanců, myslí si Mráček.

„Je pravdou, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou zvláštní formou tzv. prekérního zaměstnání, jež dohodářům bezpochyby neposkytuje ochranu srovnatelnou s běžnými zaměstnanci s pracovní smlouvou. Na druhou stranu, v období ekonomické krize a velice napjaté situace na pracovním trhu je otázkou, zda zásadní zneatraktivnění aktuálně velmi využívaného institutu, jakým dohody jsou, bude mít kýžený pozitivní efekt pro erární kasu a zda naopak nepřinese další negativní hospodářské důsledky,“ uvádí Mráček.

Stále bez tichého vína

Jednání v Senátu nebylo bez zádrhelů. Někteří senátoři kritizovali změny v rozpočtovém určení daní obcím a krajům. Nelíbilo se jim, že jejich podíl se má snížit. Debata se dotkla i zdanění tichého vína. Například předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska navrhoval zdanění tichého vína pro velké vinařské firmy, mikulovský senátor Rostislav Koštial (ODS a TOP 09) to označil za „podpásovku“. Balíček zdanění tichého vína neobsahuje.

Zazněly i návrhy na přeřazení některých položek do nižší sazby daně z přidané hodnoty. Například pirátská senátorka Adéla Šípová chtěla do nižší sazby zařadit menstruační pomůcky a kojeneckou vodu a výnos chtěla nahradit právě zdaněním tichého vína.

Stanjura odmítl, že by balíček obsahoval takzvané přílepky, tedy změny nesouvisejících zákonů. Například Haně Kordové Marvanové (bezp., zvolena za KDU+ODS+TOP 09) vadilo to, že balíček zasahuje i do zákona o veřejných výzkumných institucích a tato změna se do něj dostala až ve Sněmovně.

Balíček mění na šest desítek zákonů a přináší hlavně změny daní. Například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Senát na návrh předsedy senátního hospodářského výboru Miroslava Plevného (STAN) přijal doprovodné usnesení, v němž oceňuje snahu vlády zastavit prohlubování rozpočtových deficitů a považuje konsolidaci veřejných rozpočtů za potřebný krok. Současně ale vyzval ministerstva, aby v budoucnu zvážila obnovení daňových úlev u zaměstnaneckých zdravotních benefitů a revidovala úpravu příspěvku na stravování.

Senát také ministerstvům doporučil ochranu energeticky náročného průmyslu, případná opravná opatření u dohod o provedení práce a případné snížení daňové sazby u balené minerální a kojenecké vody. Kabinet by měl také na návrh lidovců zvážit nerušení daňové slevy na poplatníka u osob pečujících a tělesně postižených. Zároveň by měl zvážit uvolnění omezení, které zákon klade na méně škodlivé alternativy kouření tabákových výrobků.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) informoval senátory, že se s ministrem Stanjurou dohodl na tom, že mu postoupí všechna doprovodná usnesení i pozměňovací návrhy bez ohledu na to, zda budou přijata. Senátoři by je pak měli obdržet zpět s vyjádřením ministerstva ohledně jejich možného využití.