Domácnosti začínají chápat realitu a neutrácí. Stát si od nich peníze vezme na jiných daních

Spotřeba českých domácností se od předcovidového roku 2019 propadla nejvíce z celé EU. To, že lidé utrácejí o dost méně, než se čekalo, znamená, že i kola ekonomiky se roztáčejí o to pomaleji. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Kvůli nižší spotřebě stát samozřejmě přichází o příjmy z DPH. Ty meziročně sice rostou, ale očekávala se jiná čísla. Vynahrazuje si to ale na jiných, přímých daní, na kterých od lidí vybírá stále více.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) před pár dny vydal kvůli rostoucím výdajům státu varovnou zprávu, kde konstatuje, že loňský rok nebyl celkově dobrý ve všech ekonomických ukazatelích. Ekonomika loni reálně klesla, průměrná míra inflace 12 procent byla druhá nejvyšší v EU a stát se dál rychle zadlužoval (rychlost zadlužování Česka v letech 2020 až 2023 byla opět druhá nejvyšší v EU) a rostly mu výdaje.

Na spojitost poklesu ekonomiky (HDP se loni reálně snížil o 0,3 procenta) a slabé spotřeby domácností, NKÚ také upozorňuje. Česká národní banka ve své nedávno vydané prognóze odhad i letošního růstu ekonomiky zhoršila. HDP podle ní vzroste o 1,2 procenta, v květnu přitom ještě očekávala růst 1,4 procenta. Stejně tak i Česká bankovní asociace ekonomický výhled zhoršila a očekává růst HDP dokonce jen o 0,9 procenta. Údaje z letošních dvou čtvrtletí totiž ukázaly, že se hospodářství zotavuje jen pozvolně. Poptávka zůstává slabá a důvěra domácností i firem v ekonomiku je utlumená. Přitom právě na oživenou spotřebu se poté, co byla silně zabrzděna obrovským propadem reálných mezd, v prognózách spoléhalo a spoléhá.

Česko má totiž jeden z nejvýraznějších propadů spotřeby domácností ve srovnání s koncem předcovidového roku 2019. Po revizi HDP z konce června činil propad 5,5 procenta. To je nejvíce z celé EU.

A také nové srpnové výsledky průzkumu nálady spotřebitelů a podnikatelů ukazují, že žádný dlouhodobě předpokládaný obrat k lepšímu nepřišel. „Po krátké vlně opatrného optimismu ve druhém čtvrtletí, která byla nesena pozitivním očekáváním, se opět firmy i spotřebitelé po většině smířili s realitou,“ říká k tomu hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Podobně špatně vidí čísla přicházející z ekonomiky hlavní analytik Cyrrus Vít Hradil. „Aktuální data mnoho důvodů k oslavám nenabízejí. Zlepšení nálady hlásí pouze průmysl, kde je třeba tento údaj brát s rezervou, jelikož má tendenci k výkyvům, obzvláště pak v období letních dovolených. Všechny ostatní sektory reportují narůst skepse, což je speciálně varovné ve službách a u spotřebitelů. Právě obnovená ochota domácností utrácet měla být v letošním roce vzpruhou pro českou ekonomiku, ovšem v srpnu – tedy měsíci, který službám spojeným s dovolenými přeje – tuto tendenci poskytovatelé služeb nepotvrzují,“ uvádí.

Deziluze a konfrontace s novými cenami

Nálada domácností klesá už čtvrtý měsíc za sebou. „Jelikož se zároveň citelně zvýšila obava ze zdražování, předpokládám, že právě inflace cen služeb stála za velkou částí deziluze spotřebitelů. Ti pravděpodobně byli na svých letních cestách konfrontování s novou cenovou hladinou v rekreačních zařízeních, což jejich chuť utrácet zchladilo. Celkově lze konstatovat, že česká ekonomika letos žádný zázrak nepředvede a růst kolem jednoho procenta zůstává základním scénářem, přičemž rizika jsou vychýlena spíše mírně směrem dolů,“ domnívá se Hradil.

Co se týče mírného zlepšení situace v průmyslu, nelze zatím vidět žádnou dramatickou změnu, nedostatkem nových objednávek a zakázek trpí nadále. Jsme bytostně závislí na situaci v Německu, které na tom také není dobře. „Závislost českého průmyslu na německém, respektive eurounijním, je dostatečně silná na to, aby negativní vývoj a vyhlídky tamní ekonomiky držely při zemi i naše největší odvětví, a sice zpracovatelský průmysl,“ říká Dufek.

Vzhledem k poklesu spotřeby se v příjmech státního rozpočtu projevuje nižší než očekávaný výběr DPH a spotřební daně z tabákových výrobků. Zde je nutné poznamenat, že vláda počítá s tím, že v období let 2025 až 2027 sazba spotřební daně z tabáku poroste tempem pět procent ročně. U zahřívaného tabáku má docházet v období 2024 až 2027 k pravidelnému zvyšování sazby o 15 procent.

DPH je objemově největším daňovým příjmem státu. Za prvních sedm měsíců do rozpočtu přinesla téměř 217 miliard korun, což je však meziročně „jen“ o 3,9 procenta, tedy o osm miliard více. Projevily se také dopady změn v sazbách daně z přidané hodnoty, kdy došlo k jejich redukci jen na základní 21procentní a sníženou 12procentní. To se ale projevuje pro stát spíše v pozitivním smyslu, protože řada zboží a služeb se přesunula ze snížené do základní sazby. Na spotřebních daních se vybralo 90,6 miliardy korun, o 10,4 procenta víc než loni, a k nárůstu nejvíc přispěla daň z minerálních olejů.

Co ale státnímu rozpočtu výrazně pomáhá, je zdanění fyzických osob. Příjmy z něj totiž rostou nejrychleji. Inkaso v polovině roku vzrostlo meziročně o 18 procent na více než 78 miliard korun. To bylo způsobeno hlavně nominálním růstem mezd a vyšší daňovou progresí, kterou vláda zavedla. Od letošního roku totiž platí nižší limit pro vyšší daňovou sazbu 23 procent. Ročním limitem už není 48násobek průměrné mzdy, ale 36násobek. To znamená, že vyšší sazba daně se dotýká mnohem více lidí než v předchozích letech. Jde o měsíční příjmy přesahující částku zhruba 130 tisíc korun.

Stejně tak státu pomáhají rostoucí příjmy z povinného pojistného. Tedy ze skryté daně, ze které přitom stát vybere skoro polovinu svých rozpočtových příjmů. Z pohledu toho, jak moc se tato daň podílí na státním rozpočtu, jsme na prvním místě ze všech zemí OECD. Inkaso z povinného pojistného vzrostlo za prvních sedm měsíců meziročně o devět procent na 433,6 miliardy korun, k čemuž pomohlo znovuzavedení povinného nemocenského pojištění pro zaměstnance a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, kterým minimální odvody rekordně porostou i v příštích dvou letech. O tom i o dalších daních, které začnou od příštího roku platit, píšeme zde.

A je tu také pokračování mimořádné daně, windfall tax, která má platit dál i v roce 2025, a to přes sliby ministra financí o jejím zrušení. Podrobně jsme se manipulaci s čísly mimořádných příjmů a výdajů a všemu kolem windfall tax věnovali zde a zde.