Inflace je stále nebetyčná, změny daní ji mohou roztočit, varuje ekonom

Inflace podle čtvrtečních dat Českého statistického úřadu meziročně zpomalila na 15 procent, podle ekonomů pomohl především pokles cen energií a paliv. Varují však, že vyhráno ještě není, proinflačně mohou v budoucnu působit například stoupající ceny potravin či změny daní, o kterých se v posledních dnech hojně debatuje. Stále se také jedná o jednu z nejvyšších hodnot inflace v Evropě.

Inflace meziročně dosáhla 15 %, i když se jedná o nejnižší hodnotu za posledních 12 měsíců, stále není podle ekonomů vyhráno. Je to stále vyšší hodnota než byl původní odhad ČNB (14, 8 %). Vysoce proinflačně mohou nadále působit stoupající ceny potravin, shodují se oslovení ekonomové. Také návrhy vlády na změny daní, které se tento týden objevily v médiích, mohou vést ke zvýšení daňové zátěže. To by podle ekonomů mohl být další proinflační faktor.

„Změny v DPH, jak si s nimi pohrává ministr financí, znamenají, jak růst daňové zátěže, tak i nárůst zátěže inflační. To vše v době, kdy je inflace stále dvouciferná," uvedl ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Předtím, že je inflace stále vysoká, a že stále existují možné proinflační tlaky, varuje i ekonomka Jana Mücková z investiční investiční skupiny LOGeco. „Tempo růstu inflace se v Česku mírně snižuje. Radost nám přitom dělá především pohled na stojany čerpacích stanic. Není však třeba přehnaně jásat. Do tohoto trendu může celkem zásadně negativně vstoupit úmysl vlády zvýšit DPH, což by snižování růstu cen mohlo významně ovlivnit. Přesto si myslím, že dvouciferná inflace letos ustoupí a my si konečně budeme moci zvyknout na novou hladinu cen, která s námi snad zůstane delší dobu. Právě ono inflační očekávání je pro stabilitu a růst ekonomiky nejdůležitější.“

Na to, že si možná budeme muset zvyknout na novou hladinu inflace upozorňují i další oslovení ekonomové. „Meziroční hodnota inflace na 15 % je nejnižší hodnotou od dubna roku 2022. Přesto hodnota inflace převyšuje odhad ČNB, která očekávala růst cen na úrovni 14,8 %. Posilují proto obavy, že ceny budou klesat pomaleji, než se předpokládalo. Na základě vývoje v prvním kvartále letošního roku očekávám průměrnou meziroční inflaci v roce 2023 na úrovních okolo 11 %. I tak bychom se měli v druhé polovině roku dočkat jednociferných hodnot meziroční inflace,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

S možností, že se budeme ještě nějakou dobu setkávat s vyššími hodnotami inflace, než bylo v posledním desetiletí zvykem, počítají i ostatní odborníci. „Jelikož se celková ekonomická situace českých domácností v nejbližší době pravděpodobně bude spíše zlepšovat, rostou naše pochybnosti, zda inflace skutečně míří zpět ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. I v nejbližších měsících sice meziroční inflace jednoznačně bude klesat a jednociferných hodnot by měla dosáhnout v průběhu léta, ovšem podle nás se zvyšuje riziko, že zůstane „zaseklá“ v okolí pěti až šesti procent. Česká národní banka ale na dnešní data podle nás nijak reagovat nebude a vyčká na statistiky o mzdovém vývoji,“ uvádí hlavní ekonom skupiny Cyrrus Vít Hradil.

„Není zaručeno, že inflace rychle klesne na úroveň dvouprocentního cíle ČNB. Ve skutečnosti může zůstat třeba na úrovni pěti nebo šesti procent, což jsou stále nebetyčně vysoké hodnoty. Rošáda s DPH, pokud by příslušné změny platily od příštího roku, by k nim "přirazila" další až jeden procentní bod,“ potvrzuje obavy s dlouhodobě vyšší inflace Lukáš Kovanda.

Podle ČNB je vývoj inflace uspokojivý a sledované položky nepřesáhly výrazně prognózy instituce. Jádrová inflace je však nadále zvýšená. Zvýšené a nad prognózy nadále působí také vysoké ceny potravin. ČNB tak podle ředitele měnové politiky Petra Krále bude nadále vést přísnou měnovou politiku.

"Jádrová inflace v březnu dále zvolnila, zůstává však nadále zvýšená. V  jejím poklesu se projevuje postupné slábnutí růstu zahraničních průmyslových cen a útlum spotřeby českých domácností. Zpomalila dynamika jak cen zboží, tak služeb, a příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného se dále snížil. Růst cen potravin zůstává i přes určité zmírnění nadále zvýšený,“ uvádí Petr Král. Zároveň ubezpečuje, že přísná měnová politika ČNB by měla vést k nízkým jednociferným hodnotám inflace od roku 2024, kdy ČNB předpokládá dosažení inflačního cíle 2 %.

Inflace v České republice se tak přiblížila hodnotám inflace ve státech střední a východní Evropy. Například je nižší než na Slovensku, kde v březnu dosáhla hodnoty 15,4 %, ale vyšší než v Rumunsku, kde meziměsíčně klesla o procento na 14,5 %. Nadále je také výrazně vyšší než je průměr eurozóny, ve které v březnu dosáhla hodnoty 6,9 %. Premiantem mezi evropskými státy zůstávají Moldavsko s 22 %, Maďarsko s 25 % a Turecko s 50,5 %.