Fiala už nemluví o německých platech, zvyšovat ale chce. Dobře couváte, hodnotí Schillerová

Premiér Petr Fiala (ODS) ustupuje od svého tvrzení, že budou Češi mít mzdy jako v Německu, nicméně nadále hovoří o tom, že chce zvyšování podporovat například uvolněním podnikatelského prostředí či zvýšením poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku. Opozice obratem „ocenila“, že Fiala ustupuje od podle ekonomů nerealistického slibu německých platů.

Premiér Fiala se opět vrátil k tématu zvyšování mezd. Že bychom se dostali na německou úroveň už nezmiňuje, zvyšovat mzdy by se však v Česku podle něj měly. „Vyšších mezd dosáhneme tak, že vytvoříme podmínky pro zaměstnavatele, aby mohli vyšší mzdy vyplácet. Podmínek je celá řada. Flexibilita pracovního trhu je jedna z nich. Máme jednu z nejnižších pracovních mobilit v Evropě, dokonce v rámci zemí OECD. To nenahrává vyšším mzdám,“ uvedl premiér.

„Máme také velmi nízký podíl vysokoškoláků v populaci, dokonce jsme na jednom z posledních míst v Evropské unii. Potřebujeme přitahovat investory, kteří budou vytvářet produkty s vyšší přidanou hodnotou, aby i české firmy dělaly výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl Fiala. Dále zmínil například investice do infrastruktury, jako jsou silnice.

ROZHOVOR: Německé platy nedoženeme nikdy, Evropu ničí Green Deal a drahé energie, říká Švihlíková

Na jeho slova reagovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Couváte pěkně. Takže už nebudou německé platy za 5 let, jak jste sliboval? A co živnostníci, kterým opět zvyšujete odvody? A co lidé, kterým se kvůli nemocenské čistá mzda snížila? Co zaměstnanci státu, kterým reálné platy klesly o 20%? A co všichni ostatní, kterým se podle ministerstva financí propadl za vaší vlády reálný příjem do roku 2017?“ uvedla Schillerová v reakci na Fialovy ambice.

Ekonom: Potřebujeme lepší daně i školství

Analytik České spořitelny a šéf Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa už dříve pro Echo24 řekl, že pokud Fiala doufá v úplné srovnání mezd do konce roku 2029, znamenalo by to roční růsty českých mezd v letech 2026-2029 o téměř 20 procent ročně. „Takový růst český trh práce nikdy nezažil. Mimo jiné by to znamenalo i enormní tlak na platy ve veřejné správě, aby nedocházelo k odlivu do soukromé ekonomiky, a tedy i enormní tlak na veřejné rozpočty,“ řekl Skořepa.

„Pokud pan premiér mluvil o mzdách v paritě kupní síly, tedy s přihlédnutím výše cenové hladiny v Česku, pak by bylo potřebné tempo zhruba poloviční. I to by bylo, zejména po dobu čtyř let, pro českou ekonomiku velmi nezvyklé. Třeba v Polsku nebo v Maďarsku v poslední době vidíme i vyšší mzdové růsty, tažené prudkým růstem minimální mzdy nebo platů ve veřejné sféře. Je ale otázka, zda je takové tempo udržitelné několik let,“ dodal Skořepa s tím, že srovnávání úrovně mezd u nás a v Německu by navíc mělo vzít v úvahu, že jsme ekonomika subdodavatelská, v níž je váha nízkomzdových druhů práce jistě vyšší než na západ od nás.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Finanční správa hledá „angažované firmy“ k odhalování daňových nešvarů

„Pokud budeme sledovat úroveň HDP na obyvatele, dosavadních 35 let bylo převážně ve znamení přibližování Česka Německu. Výjimkou bylo pouze období několika let po světové finanční krizi, konkrétně 2009-2014, kdy se nám Německo zase mírně vzdálilo. V posledních letech k žádnému zastavování naší konvergence k Německu nedochází. To je ovšem dáno tím, že Německo samotné přešlapuje na místě. Kdybychom rostli jako zbytek Evropy, blížili bychom se k Německu rychleji,“ vysvětlil Skořepa. Dodal ale, že vzhledem k tomu, jak těsně jsme na jeho ekonomiku navázáni a jak je naše ekonomika té německé podobná, asi bychom měli být rádi, že přibližování pokračuje předchozím tempem.

Souhlasí s tím, že ke zvýšení českého růstu potřebujeme zlepšit podnikatelské prostředí. „Od přehlednějších zákonů přes stabilnější daně a předvídatelnější soudy až po efektivnější státní správu. Za zcela nejdůležitější ovšem pokládám zlepšení kvality zdejšího školství,“ uvedl Skořepa.