Trumpův velkolepý RETVRN. Jak heslo „America first“ ovlivní demokracii a geopolitiku

Smršť exekutivních příkazů, již prezident Trump rozpoutal po své inauguraci, možná nebyla přímo připravena se záměrem zahltit publikum a vyvést ho z rovnováhy, ale nevyhnutelně to byl její účinek. Vést všechny vršící se příkazy v patrnosti a zmapovat jejich možné dopady je nad síly jednoho člověka. Mezi exekutivně velmi snadné, symbolické příkazy určené hlavně k upoutání pozornosti patří klasicky trumpovsky bombastické rozhodnutí přejmenovat Mexický záliv na Americký záliv. Rozhodnutí vrátit se ke staršímu pojmenování nejvyšší hory USA Mount McKinley je podobné, ale odkazuje na přece jen zajímavější historii.

Muzea, památníky a státní svátky, jež establishmenty ve všech zemích zřizují k symbolickému vyjádření smyslu národní existence, se v posledních desetiletích v USA nesly v duchu určitého pohledu na americké dějiny – oslavovaly ty dosud marginalizované, utlačované či poškozené. Byly to symboly národního pokání a odčiňování hříchů. Posledními přírůstky tohoto druhu k památníkům na washingtonském Mallu jsou Muzeum afroamerických dějin a kultury a památník Martina Luthera Kinga (rovněž novější památník prezidenta Roosevelta aspoň prezentuje tohoto bělocha proti jeho přání jako invalidu a v rozporu s historickou skutečností jako pacifistu).

Organizovaně se slaví vymyšlený černošský svátek Kwanzaa a mexický svátek Cinco de Mayo je prožíván víc než v Mexiku. V době vrcholícího woke šílenství začala oddělení lidských zdrojů velkých firem zavádět rituál „land acknowledgements“, kdy zaměstnanci zahajovali porady uznáním, že se nacházejí na ukradené indiánské půdě. Opuštění domorodého jména nejvyšší hory země ve prospěch prezidenta z 19. století je vědomé, okaté otočení kormidla.

Jekot a skřípění zubů, jež jistě budou z progresivních kruhů zaznívat, bude narážet na to, že značná část těch nominálně utlačovaných a poškozených se bude chtít integrovat do amerického mainstreamu. Tak jako to vždycky dělali, dokud nezačali ideologové a aktivisté na plný úvazek pracovat na rozdělování společnosti. Tak jak to dodnes navzdory jejich snaze dělá velká většina imigrantů, které tam přivedla touha splnit si americký sen, nikoli zařadit se do nějaké rasově definované „komunity“. Tak jak to dosvědčují data o tom, že Trump oproti roku 2016 zvýšil svůj podíl mezi těmito voliči. Tak jak se o tom můžete přesvědčit, když čtete hlasy úspěšných Američanů neevropského původu, kteří se dnes čím dál tím víc zapojují do veřejné diskuse – nejnápadnější na nich je, jak dokonale amerikanizovaní jsou.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

x