Třicet pět let poté. Volby v USA a Německu obrátí i českou politiku

Na podzim 2024 budeme jednou vzpomínat jako dnes na podzim 1989, kdy padla železná opona. Tehdy i dnes jsme svědky nástupu něčeho jiného. Přesné obrysy nové politiky zatím neznáme, ale cítíme, že nepůjde jenom o prostou výměnu garnitur.

Ve středu 6. listopadu 2024 jsme byli svědky tří událostí, které předznamenají zítřejší posuny v evropské a světové politice. Brzy ráno probíhalo sčítání výsledků amerických prezidentských voleb. Zvolení Donalda Trumpa může být interpretováno různě. Rozhodně je to signál o nástupu odlišné politiky, nesené jinými společenskými a ekonomickými zájmy než dosud.

V tutéž středu večer se po dlouhém trápení rozpadla německá vládní koalice. Všechny strany se shodly na předčasných volbách v únoru 2024. Vzhledem k absolutní nepopularitě dosavadní vlády můžeme říct, že budoucím německým kancléřem se nejspíš stane Friedrich Merz ze středopravicové CDU, který v éře Angely Merkelové působil v této straně jako nenáviděný disident.

Za pár měsíců tedy stanou v čele klíčových států světa dva lidé ze světa byznysu, kteří se silně vymezují vůči předchozí politické éře. To byla hlavní informace, kterou přinesla středa 6. listopadu. Dlouho očekávaná událost v podobě slyšení budoucích eurokomisařů v Evropském parlamentu působila, jako když celostátní televize přinese nečekanou informaci o výsledku třetiligového fotbalového utkání. O důvod víc, že tzv. hearing byl ve skutečnosti stínohrou, kde se tři hlavní strany Evropského parlamentu držely vzájemně pod krkem, aby nedopustily pád svých favoritů.

V Česku jsme si mezitím už popětatřicáté odehráli známý souboj tvůrců legend a antilegend sametové revoluce.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.