OBRAZEM: První památník obětem okupace 1968 od Jiřího Sozanského

PAMÁTNÍK INVAZE 1968

OBRAZEM: První památník obětem okupace 1968 od Jiřího Sozanského
V zastřešeném atriu Armádního muzea Žižkov byla zahájena výstava sochaře, malíře a významného výtvarníka Jiřího Sozanského nazvaná Invaze 68 v rámci 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Foto: Viktor Horák / Echo24
24
Panorama
Sdílet:

V zastřešeném atriu Armádního muzea Žižkov byla zahájena výstava sochaře, malíře a významného výtvarníka Jiřího Sozanského nazvaná Invaze 68 v rámci 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. Výjimečné připomenutí temné kapitoly našich dějin připravil společně s umělcem Vojenský historický ústav Praha a výstavu zastřešila také ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Na slavnostní vernisáži se ukázal také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nebo ministr kultury Martin Baxa (ODS). Pět metrů vysoká bronzová socha nazvaná Sto třicet sedm připomíná všech 137 obětí invaze a tvůrci by chtěli, aby byla po výstavě umístěna vedle Národního muzea.

Umělecký počin Jiřího Sozanského navazuje na odborný výzkum historiků z Vojenského historického ústavu Praha a zároveň rozšiřuje olejová plátna, kde se malíř podle svých slov věnuje "vzdoru proti okupantům." Na bronzové skulptuře je 137 jmen žen, mužů a dětí, kteří v důsledku srpnové invaze zemřeli.

Sozanský, který se dlouhodobě věnuje bolestným etapám českých dějin a obětem vojenské agrese, dílo věnoval právě těm, kteří zemřeli během okupace. Výstava probíhá od 22. srpna do 5. listopadu v Armádním muzeu Žižkov a jedná se o vůbec první pomník obětem prvních týdnů sovětské okupace v roce 1968.

Také ministryně obrany Jana Černochová, která nad výstavou a památníkem převzala záštitu se podivila, že teprve 33 let po Sametové revoluci vznikla socha odkázaná obětem srpnové okupace. "Jako bývalá starostka Prahy 2 a současná ministryně obrany se postarám o to, abychom našli vyhovující veřejný prostor pro tento památník," řekla Černochová. Sám autor doplnil, že by chtěl sochu umístit vedle Národního muzea nad Václavským náměstím.

Bronzovou sochu odlévala východočeská Umělecká slévárna HVH v Horní Kalné, která se podílela také na slavnostním odhalení. "Památník je dočasně v Armadním muzeu Žizkov, o dalším umístění se jedná. Fotky z výroby projektu, na jehož polystyrenové předloze se podílela naše zaměstnankyně Daniela Hašková a externí spolupracovník Tomáš Kilián, přibudou později," uvedla slévárna na sociálních sítích.

Vernisáže památníku 137 obětem mezi 21. srpnem a 31. prosincem 1968 se zúčastnila ministryně obrany Jana Černochová, ministr kultury Martin Baxa, ředitel Vojenského historického ústavu Praha Aleš Knížek a skladatel Michal Pavlíček, který k výstavě složil hudební doprovod. Černochová předala Sozanskému ocenění v podobě historického vojenské nože za jeho zásluhy ohledně vojenské historie "přesto, že nenosí uniformu."

Součástí více než tunové plastiky z bronzu jsou zbytky sovětské munice a kus tankového pásu. "Vzniklo to z čirého naštvání. Když jsem o tom začal přemýšlet a začal na něm pracovat, tak jsem se vrátil o 55 let zpátky a vzpomněl jsem si, co všechno jsem zažil," přibližuje Sozanský vznik svého díla. "Něco to vypovídá o mentalitě společnosti, která své hrdiny nepostrádá," řekl na vernisáži.

Nejdříve o soše vůbec nepřemýšlel a pracoval na velkoformátových olejomalbách, které jsou také součástí výstavy. "Postupně jsem si dával dohromady informace a najednou mi došlo, že v téhle zemi stále neexistuje památník, který by reflektoval, co se tu odehrálo, a kde by byla jména obětí," doplnil výtvarník.

Ředitel Vojenského historického ústavu, kurátor projektu a brigádní generál Aleš Knížek potvrdil, že dílo bude do konce roku umístěné ve vojenském muzeu na Žižkově. "Práci Jiřího Sozanského mapujeme od 90. let, máme ve sbírkách řadu jeho děl, část výzdoby našeho muzea pochází z jeho ateliéru," prohlásil Knížek s tím, že by chtěl pro plastiku najít důstojné místo na průsečíku cest k Českému rozhlasu, tehdejšímu Federálnímu shromáždění a Národnímu muzeu, ale také pár kroků od místa, kde zemřel Jan Palach.

Na hledání místa spolupracují Aleš Knížek a architekt Josef Pleskot. Podle návrhu vystaveného na vernisáži by památník mohl být umístěn na prostranství mezi budovami Národního muzea v Praze. Během pondělního odpoledne se do armádního muzea na památník přijel také podívat prezident Petr Pavel, který se ale oficiální vernisáže nezúčastnil. Podle redaktora Echo24, který byl na místě, se vernisáže zúčastnila kolem 200 lidí.

Kromě Knížka se na výstavě kurátorsky také podílel historik umění z Národní galerie Michal Novotný. Na projektu se dále podíleli historici Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu Praha a Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů, filozof Martin Palouš, výtvarník Marek Jodas, architekt Josef Pleskot, fotograf Josef Hník a řada dalších pamětníků 21. srpna 1968.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 137. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Malíř a sochař Sozanský, který se narodil 27. června 1946, se ve svém díle zaměřuje na člověka v mezních situacích, ve válce či v totalitních režimech. K jeho významným dílům patří Památník obětem komunismu, Lágr Vojna u Příbrami či Památník politických vězňů ve Valdicích.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články