Lidé už za zdravotní péči platí a pomalu připouští nadstandardy, politici je ale nedokáží prosadit

Snaha o zavedení nadstandardů ve zdravotnictví si zřejmě může zase na několik let odpočinout. Alespoň v případě zavedení oficiální cestou. Lidé už si dávno za zdravotní péči připlácí a dokonce připouští, že už je jim to z části jedno. Jediný rozdíl je, že se tak nyní děje v řadě případů nelegálně. A to bude i nadále pokračovat, jelikož k zásadním reformám ani za této vlády nedošlo a jakékoliv větší změny zůstávají politicky neprůchodné.

Zdravotnictví se nadále řítí do zdi a místo snahy o změny přibývají na intenzitě spíše jen varování odborníků. Poslední pokus o zavedení nadstandardů vypadal spíše demonstrativně. Návrh chtěl zjednodušeně řečeno snížit pacientům ceny lepších materiálů či šetrnějších zákroků, které nyní musí v případě zájmu hradit celé.

Měl tak teoreticky přinést více soukromých peněz do zdravotnictví. Samotná myšlenka měla určitou podporu VZP, ekonomických poradců vlády i koaličních partnerů. Z nějakého důvodu se však na návrh, který byl na stole roky před nástupem nynější vlády, dostalo až v poslední chvíli. Bez diskuzí a bez zhodnocení možných dopadů.

Skoro by se přitom zdálo, že už by podobným krokům mohlo být nakloněné i veřejné mínění. Podle dřívějšího průzkumu Vysoké školy ekonomické (VŠE) a Národní asociace pacientských organizací (NAPO) se s nutností si ve zdravotnictví za péči připlatit setkalo 46 procent respondentů. Asi pětina platila za jednorázový zdravotnický materiál, 15 procent za vyšší komfort nebo registrační poplatek u lékaře, šest procent roční platbu za registraci a pět procent za použití objednávkového systému.

Jak zase ukázal průzkum České asociace pojišťoven (ČAP) a Hospodářské komory ČR, více než 40 procent lidí by si dokázalo představit připlácení dobrovolně nad rámec péče garantované státem. Největší ochota lidí je připlatit si za lepší kvalitu služeb v nemocnici (59 procent) a vyšší kvalitu léčby (55 procent) a vyšetření (54 procent). Hospodářská komora patří k těm, kteří se snaží prosadit možnost zdravotního připojištění.

Jak to nezřídka bývá, zásadní změna se do legislativního procesu dostala uprostřed projednávání zákona jako poslanecký pozměňovací návrh, pod kterým je navíc podepsaný jako poslanec i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). I to dodalo munici kritikům, jelikož v případě takového postupu nedochází ani ke zpětné vazbě z připomínkového řízení a chybí i jakákoliv zhodnocení dopadů a rizik, v tomto případě například i dopadů do hospodaření pojišťoven. Zavedení nadstandardů přitom rozhodně nepatří k banálním změnám.

Vláda si tak s řešením kontroverzních nadstandardů počkala na poslední chvíli před volbami, ačkoliv o potřebě podobných kroků mluvil ministr zdravotnictví Válek už před lety jako opoziční poslanec a dlouhodobě zkoušel „vyvolávat diskuzi“ i během svého nynějšího mandátu.

Jak ukazují i další nedávné průzkumy, lidé se začínají bát o dostupnost zdravotní péče i volají po rychlých změnách v systému zdravotnictví. Ačkoliv zatím nedochází k akutním problémům, data poměrně jasně ukazují, že nejde o plané obavy. O potřebě zásadních změn se mluví dlouhé roky a i v nynější situaci, kdy se začíná postupný „náraz“ nebezpečně blížit a politici i odborníci mluví o potřebě začít situaci řešit, naráží snaha o reformu zdravotnictví stále na stejné problémy a neochotu udělat zásadní kroky.