Fialova vláda brzy vyhlásí své vítězství nad inflací

KOMENTÁŘ

Fialova vláda brzy vyhlásí své vítězství nad inflací
Fialova vláda brzy vyhlásí své vítězství nad inflací. Foto: Radovan Jelen
1
Komentáře
Lukáš Kovanda
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Koruna v pátek poprvé od letošního března oslabila natolik, že obchodování uzavřela nad psychologickou hranicí 24 korun za euro. Při pondělku se dále výrazně propadala, až nad 24,10 Kč za euro.

Jde o dobrou zprávu pro Fialovu vládu. Mezinárodní investoři totiž věří, že inflace v Česku půjde dále citelně dolů, což kabinet jistě vyloží jako svůj úspěch. A podstatná část veřejnosti to tak asi i přijme.

 

Vyhlídky mnohem slabší inflace pak vedou mezinárodní investory k přesvědčení, že úroky České národní banky půjdou rychle dolů – ještě letos ze sedmi na šest procent a dále pak níže a níže v roce 2024 –, čehož důsledkem klesá jejich zájem o korunu, a ta tak slábne. Navíc ČNB nyní naznačuje, že bude během následujících dvanácti měsíců tolerovat její slábnutí až k úrovni 25 korun za euro.

Klesající inflace však má pro vládu i jednu zásadní nevýhodu. Kabinet už nebude moci tak intenzivně v inflaci „rozpouštět“ svůj dluh jako doposud.

Český vládní dluh přitom letos v pololetí historicky poprvé překročil psychologickou hranici tří bilionů korun, jak potvrzují v pátek zveřejněná data ministerstva financí. Jen za letošek naroste o zhruba 300 miliard korun. Vládě se tak zatím nedaří výrazněji snížit tempo nominálního zadlužování. Dluh tak „reálně“ – v poměru k HDP – udržuje na ještě poměrně přijatelné úrovni hlavně právě inflace.

Platí za to nikoli ani tolik vláda – tím, že by šetřila na sobě, třeba na úřednících, státních zaměstnancích nebo dotacích – nýbrž občané, zejména střední vrstvy. A to tak, že rapidně klesá jejich životní úroveň a kupní síla jejich mezd a úspor, čímž ovšem reálně pomáhají výrazným způsobem vládě splácet její dluh, resp. jej tedy rozpouštět v mimořádně vysoké inflaci, jež znehodnocuje nejen dluh, ale právě také úspory obyvatelstva či kupní sílu jeho mezd.

Přes pokles své životní úrovně se však pozvolna obnovuje důvěra občanů v ekonomiku. Tím spíše tedy bude moci Fialova vláda vyhlásit své vítězství nad inflací. Lidé sice už zpět kupní sílu, o niž během velké inflační vlny přišli, nezískají, ale bude je hřát na srdci pocit, že když už dále tolik neztrácejí, mají se vlastně dobře. Všechno je relativní. Když lidé budou porovnávat jednocifernou inflací s dvojcifernou, budou rádi i za jednocifernou, třeba pětiprocentní, přestože ještě před několika lety by jim byla hotovou katastrofou.

To je patrné z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Čeští spotřebitelé byli letos v červenci naladěni na poměry letoška a hlavně loňska značně příznivě. Jejich důvěra v ekonomiku sice stále zůstává pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2022, ale je výrazně výše než loni v červenci a je také znatelně výše než ještě začátku letošního roku. Lidé totiž příznivě vnímají právě postupné snižování inflace, která by navíc i ve výhledu do dalších měsíců měla z jejich příjmu a úspor „ukusovat“ stále přijatelnější díl. V rámci možností je uklidňuje hlavně stabilizace cen energií, k níž postupně dochází už i na jejich fakturách, případně v jejich výhledu do nejbližších čtvrtletí.

Přestože průzkumy politických preferencí nyní už i favorizují opozici či jim alespoň vycházejí šance na volební úspěch vládní koalice a opozice „fifty-fifty“, je stále teprve poločas. V druhé polovině řádného funkčního období bude stávající pětikoaliční vládní formaci makroekonomika nahrávat zjevně více než v „první půli“. Bude moci hlásat, že zkrotila inflaci i dluh.

I když pravdě bližší bude, že inflaci vyvolaly a zase zkrotily mezinárodní faktory a že takto vyvolaná inflace pomohla pak vládě zkrotit reálný dluh, tyto „nuance“ již řadový občan z většiny řešit nebude. Uvěří narativu, jistě podpořeném marketingem a PR, že za zkrocením inflace i dluhu stojí vláda. A po zkušenosti s takřka 20procentní inflací bude občan rád – a vládě to pak zřejmě přičte u urny k dobru – i za pětiprocentní inflaci, tedy za to, co před posledními volbami dostalo PR pojmenování „Babišova drahota“.

×

Podobné články