Pojišťovny nebudou moci vymáhat náklady na vlastní úraz při trestném činu

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v návrhu ustoupilo od možnosti, aby zdravotní pojišťovny mohly vymáhat náklady na zdravotní péči po lidech, kteří si sami poškodili zdraví při trestném činu. Jeho zástupci to dnes řekli na tiskové konferenci k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou v říjnu projedná vláda. Původně se možnost měla týkat všech trestných činů, v červnu byl záměr zmírněn na úmyslné trestné činy a činy pod vlivem drog. Novela, která by měla platit od roku 2026, také například dává více peněz z pojištění na prevenci, usnadňuje čerpání zdravotní péče v zahraničí a zavádí plně hrazenou bílou zubní výplň.

"Přemýšleli jsme, že bychom to omezili jenom na nejzávažnější trestné činy," řekl Adam Ander, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace MZd. Podle něj ale k návrhu, který ministerstvo předložilo letos v dubnu, přišlo velké množství kritických připomínek.

Už nyní zdravotní pojišťovny vymáhají škodu po lidech, kteří při trestném činu poškodí zdraví někoho jiného. U soudních sporů figurují jako jeden z poškozených.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je obecně problematika malusů z veřejného zdravotního pojištění velmi složitá a z diskuse vyplynulo, že prakticky nerealizovatelná. Otevřela by se tím debata o tom, zda postihovat lidi, kteří kouří nebo pijí alkohol. "Ale i vrcholoví sportovci si ničí tělo," uvedl. Další otázka je podle něj například obezita. "Je-li to nemoc, tak to nemůže být malus," dodal.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Zbyněk Stanjura to zase zkouší

Podle původního návrhu měla mít zdravotní pojišťovna vůči svému pojištěnci právo na náhradu nákladů na jemu poskytnuté hrazené služby, které vynaložila v důsledku jeho zaviněného jakéhokoliv protiprávního jednání, o němž bylo pravomocně rozhodnuto v trestním řízení nebo řízení o přestupku.

Ministerstvo financí (MF) v připomínkách označilo původně navrhovanou úpravu za "zcela nepřiměřenou a popírající principy institutu zdravotního pojištění", což namítá i Nejvyšší soud. Návrh kritizovalo také například ministerstvo práce, podle něj představoval závažný zásah do ústavního práva na bezplatnou zdravotní péči. V současné době podle Válka předkládá ministerstvo návrh, který mění i další oblasti hrazené zdravotní péče, bez rozporů s dalšími ministerstvy.

Původně MZd také zamýšlelo, že po zákazu amalgámu nezůstane pro dospělé žádná zubní výplň zdarma. Nově ale návrh obsahuje jednodušší bílou plombu hrazenou ze zdravotního pojištění a možnost doplatit si rozdíl mezi ní a dražším materiálem. Cena plomby bude podle ředitele odboru regulace cen a úhrad Tomáše Trocha na základě vyjednávání zdravotních pojišťoven, celkové náklady odhaduje v řádu jednotek miliard.

Novela také umožní zdravotním pojišťovnám uzavřít smlouvu přímo se zahraničním poskytovatelem zdravotní péče nebo ji pacientům z regionů, kde není dostupná, zajistit za hranicemi. V plánu je také zrušení rezervních fondů zdravotních pojišťoven a zavedení nového fondu obecně prospěšných činností, kam bude směřovat až půl procenta vybraného zdravotního pojištění. Platit se z nich budou například rezidenční místa pro vzdělávání lékařů nebo některé činnosti Ústavu zdravotnických informací a statistiky a Státního zdravotního ústavu.