Nemůžeme šetřit na lidech, hájí vláda vyšší platy. Musíme hledat další příjmy, upozorňuje Pekarová

Tlak na růst platů ve státní sféře je znovu tu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se nechal slyšet, že předloží na úterním jednání tripartity návrh na přidání úředníkům, pracovníkům v kultuře nebo ve školství a zaměstnancům ve státní službě. Vládnoucí pětikoalice v tom ale není úplně jednotná. Zatímco Piráti víceméně souhlasí, starostové poukazují na nutnost některých systémových změn a TOP 09 zase argumentuje těžkými časy a snahou šetřit. V době schodků státního rozpočtu by bylo případně nutné hledat další příjmy, uvedla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

 

Odbory dlouhodobě trvají na zvýšení platových tarifů od září o 15 procent, zatímco Jurečkův návrh počítá s navýšením o skromnějších 7 až 10 procent. Původní verze počítala předběžně s 22miliardovou zátěží pro rozpočet, ta druhá by znamenala alespoň polovinu z toho.

NEPŘEHLÉDNĚTE: „Tykač zavře elektrárny dřív, stát ho nemůže dotovat. Za elektřinu platíme dvakrát, na povolenkách a dotacích“

Návrh Jurečky nicméně získal podporu některých koaličních partnerů, včetně Pirátů. „Některé platy jsou dlouhodobě podhodnocené. Já jsem se zaměřil na zvýšení platů na stavebních úřadech a v odborných pozicích. V dubnu jsem připravil ucelený návrh opatření pro vládu. Návrh pana ministra Jurečky, byť detaily nejsou projednány v koalici, mi přijde rozumný. Co se týče dopadů na rozpočet, tak šetřit je třeba jinde. Nemůžeme šetřit na lidech. Musíme zefektivnit procesy,“ sdělil deníku Echo24 předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Na druhou stranu, místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček zdůraznil potřebu systémových změn a flexibility v odměňování. „Naše pozice je taková, že v mnoha oblastech je veřejná sféra nekonkurenceschopná a jsou nutné změny, neznamená to ale výhradně navýšení platů. Jedná se například i o zvýšení flexibility odměňování, tedy přenesení větších kompetencí na zaměstnavatele a vedoucí pracovníky ve veřejné sféře. Je nutná revize tzv. státních tabulek, protože některé pomocné profese jsou několik let pod hranicí minimální mzdy a zaměstnavatelé musí tento zákonný nesoulad řešit jinou formou odměňování, tak aby neporušili zákon,“ uvedl Vlček. „Jedna věc jsou zdroje systému, tam souhlasíme s omezenými možnostmi veřejných financí a nutností snižovat provozní výdaje veřejných rozpočtů. Druhou věcí ale je zmíněná flexibilita pracovního trhu ve veřejné sféře a značně omezující pravidla pro veřejné zaměstnavatele,“ dodal.

Finální dohoda ve vládní koalici se bude hledat po 1. červenci na základě výsledků státního rozpočtu, uvedl Jurečka.

„To, že je nutné zvýšit platy u lidí pracujících ve veřejné sféře ve stupnici jedna, tedy u lidí, kteří dělají úřední práci v obcích a krajích, pracují ve školních nebo nemocničních jídelnách nebo u zapisovatelů u soudů, to je bez diskuse,“ uvedl Jurečka. Jde podle něj zhruba o 360 tisíc lidí. Podobně jako lidé ve stupnici jedna, je zhruba 60 tisíc pracovníků ve státní službě na úřadech či ministerstvech. U zbývajících stupňů je třeba dohodnout růst platů individuálně, protože tam se již zvýšil objem vyplacených peněz, dodal.

Poměrně ostré požadavky si nicméně hodlá při jednáních klást TOP 09. „Pro TOP 09 je zásadní slib voličům, že budeme snižovat strukturální deficit. Pokud tedy má dojít k navýšení platů ve státní sféře, musíme zároveň říct, z čeho to budeme financovat. A KDU-ČSL se v tomto ohledu brání mimo jiné i zdanění tichého vína, což mohlo přinést prostředky navíc do státního rozpočtu,“ vzkázala Jurečkovi Pekarová Adamová.

„Voličům jsme zároveň slíbili, že snížíme počty úředníků na ministerstvech. Jsem moc ráda, že náš ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tak výrazným způsobem učinil, nedá se to však bohužel říct o všech resortech, mnohde je tomu naopak. Ruku v ruce s případným navyšováním výdajů se proto musíme vždy dívat na oblast příjmů. Na to zejména bude TOP 09 při jednání klást důraz,“ dodala.

Málo, říká opozice

Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) kritizovala navrhované zvýšení jako nedostatečné a uvedla, že platy by se měly zvýšit o 15 procent. „Nepřidali bychom všem plošně celou částku, ale rozestupňovali bychom to podle toho, o jakou inflaci byl propad reálných platů,“ podotkla Šafránková. U druhého a třetího stupně navrhuje zvýšení kolem sedmi procent, u čtvrtého stupně o 11 procent a u pátého o 13 procent.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) pak označil růst platů o sedm až deset procent pro první skupinu za minimum. „Nárůst o 15 procent je podle něj ‚výkop‘ odborářů. Připomněl, že reálné mzdy klesaly devět čtvrtletí za sebou.“

Na platy státních zaměstnanců by letos mělo jít 266,6 miliardy korun, o 1,5 miliardy korun víc než před rokem. Průměrný plat státních zaměstnanců činí 43 699 korun, meziročně se zvýšil o tři procenta. Rozpočet pro letošní rok předpokládá celkové výdaje 2,192 bilionu korun, výdaje na platy státních zaměstnanců tak tvoří zhruba 12,2 procenta veškerých výdajů. Největší výdajovou položkou jsou důchody, na kterých by měl stát letos vyplatit 706,2 miliardy korun.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda: ušetřili jsme tím, že jsme vzali lidem z kapes víc. Státním zaměstnancům ale přidáme

Resort financí pod vedením místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury už avizoval, že by se měl dodržet státní rozpočet. „V případě shody vládní koalice na dodatečném navýšení platů některých státních zaměstnanců by prioritou ministerstva financí bylo najít potřebné prostředky ve stávajících mantinelech státního rozpočtu bez nutnosti navýšení jeho schváleného schodku,“ upozornil mluvčí resortu Petr Habáň.

Vládní koalice se podle něj v rámci ozdravného balíčku v návaznosti na snižování agend státu včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizací shodla na snížení celkového objemu finančních prostředků na platy ve státní správě pro rok 2024 o 2 procenta oproti roku 2023. „Je na rozhodnutí každé organizační složky státu, zda toto snížení prostředků na platy provede formou snížení nenárokové složky platů všech zaměstnanců nebo zvolí cestu snížení počtu zaměstnanců, které následně umožní případné navýšení pohyblivé složky platů pro ty zaměstnance, kteří zůstanou,“ uvedl Habáň.

Šéfka poslanců opozičního hnutí ANO Alena Schillerová zkritizovala vládu za nedostatečnou koordinaci při sestavování rozpočtu a za to, že v něm již nyní chybí nejméně 15 miliard korun na klíčové sektory. „Při sestavování letošního rozpočtu byla ze strany ministra financí trestuhodně zanedbána koordinace s jednotlivými resorty, takže v něm již nyní chybí nejméně 15 miliard na školství, policisty, energeticky náročná odvětví nebo příspěvek na péči. Zvyšování platů bychom podpořili, ať provede 5K úspory na provozu státu, jak slibovala, aby nedošlo k dalšímu navyšování deficitů veřejných rozpočtů, a nevymlouvá se,“ uvedla Schillerová.

Plánované změny a úspory

Je to přitom už několikátý plán, s nímž stát v oblasti platů a počtů zaměstnanců vyrukoval. Původně měl vzhledem k vývoji veřejných financí snížit platové tarify o 5 procent. Z toho nicméně k červnu vycouval a cíl změnil na 2 procenta. Poté se zdálo, že by stát mohl platy téměř všech zmrazit. Nakonec se ale přistupuje ještě k dalšímu řešení.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 487 591 lidí, je to o 11 465 méně než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou stejně jako v předchozích letech učitelé, tvoří 41,2 procenta z nich. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství.