Spor na vládě: Dávka na bydlení požírá další miliardy navíc. Podle Bartošova resortu se ale rušit nemá

Příspěvek na bydlení pobírá opět přes 280 tisíc domácností a oproti minulému krizovému roku se už prodražil o další dvě miliardy. Jak ukazují analýzy i praxe, zacílení dávky nefunguje a vede k jejímu zneužívání. Nyní příspěvek klidně doplácí deset tisíc na komfortnější bydlení lidem, kteří nejsou v žádné nouzi. Změnit to má reforma dávkového systému z dílny ministerstva práce, kterou má vláda dostat na stůl v nejbližší době. Ve vládě však nepanuje shoda, proti řešení se postavil resort ministra Ivana Bartoše (Piráti). Enormní růst výdajů na příspěvek mezitím pokračuje, zatímco v prvním pololetí roku 2022 vyšla rozpočet na 3,8 miliardy, letos už to bylo o 6 miliard víc.

Jak ukazují čerstvá data za červenec, příspěvek na bydlení pobíralo 283 tisíc domácností. Pro srovnání, v minulém roce to ve stejném měsíci bylo o téměř 30 tisíc domácností méně. Měsíčně tak příspěvek vyjde na více než 1,7 miliardy a od počátku roku vyšla dávka už na 11,7 miliardy. To je o dvě miliardy více než za stejné období roku 2023.

Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje o příspěvku začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok. Za poslední dva roky příjemců přibylo o tři pětiny. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“.

Pro ilustraci současného stavu zřídilo samotné ministerstvo práce orientační kalkulačku, v které se lze odhadem nárok a možnou výši příspěvku ověřit. Podle ní tak kupříkladu jednotlivec, který si vyhlédne byt v centru Prahy na Malé Straně s nájmem necelých 22 tisíc korun a čistým příjmem v posledních měsících kolem 30 tisíc, může získat téměř osm tisíc měsíčně. Na příspěvek by si ale přišel i pokud by vydělával třeba 42 tisíc čistého. Měsíčně by mu stát přispíval přes 4 tisíce korun.

Napravit situaci má podle ministra práce Marian Jurečky (KDU-ČSL) novela, která má nynější čtveřici dávek – včetně příspěvku na bydlení – sjednotit do jedné, komplexnější varianty „superdávky“. Ta by totiž měla vést k většímu zacílení podpory bydlení, tedy jednoduše řečeno, ekonomicky aktivní lidé s poměrně vysokými příjmy by na ni měli ztratit nárok. Předložit ji vládě přitom ministr plánoval už do konce srpna.

Proti tomu se ale postavil resort pirátského předsedy a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. „Požadujeme ponechat úpravu příspěvku na bydlení v zákoně o státní sociální podpoře a nezahrnovat jej do nového zákona. Stávající stav, kdy je příspěvek na bydlení oddělen od systému pomoci v hmotné nouzi, nepokládáme za vhodné narušovat. Domníváme se, že nyní příspěvek plní funkci prevence před pádem do chudoby, kdežto systém pomoci v hmotné nouzi plní funkci zajištění základních materiálních potřeb domácností ve stavu hmotné nouze. Tyto funkce jsou odlišné a vyžadují, aby se dávky je naplňující řídily poněkud jinými principy,“ uvedl Bartošův resort v připomínkovém řízení.

Podle ministerstva pro místní rozvoj se v návrhu neprokázalo, že změna stojí za velké transformační náklady a může vést do budoucna k další destabilizaci systému. Pokud se mají snížit výdaje, doporučuje resort zkrátka na základě současné legislativy změnit parametry pro výpočet dávky. Ministerstvo práce však námitky odmítlo s tím, že návrh přinese lepší kontrolu žadatelů, motivaci k práci i lepší zacílení podpory.

Počet vyplacených příspěvků v jednotlivých měsících kolísá. Zatím nejvyšší byl letos v březnu, dosáhl 285 300. V červnu 2012 peníze od státu dostalo 175 500 příjemců. Červnový počet v letech po tehdejší krizi rostl do roku 2015, kdy úřady poskytly 246 400 příspěvků. Za konjunktury a za covidu pak dávek ubývalo. Nejméně jich bylo v červnu 2021, tedy krátce před tehdejším zdražováním po konci společnosti Bohemia Energy a dalších dodavatelů. Pomoc od státu obdrželo 163 400 příjemců. Nejnižší tehdy byly i pololetní výdaje, činily 3,47 miliardy korun. Za poslední tři roky se tak zvedly víc než 2,8krát a počet poskytnutých podpor vzrostl o 72 procent