Nejistá budoucnost nových tanků pro armádu: Černochová jich chtěla koupit 77, nemá ale peníze
POŘÍZENÍ BOJOVÝCH TANKŮ
Na německé tanky Leopard nemáme peníze, varoval ministerstvo obrany na konci loňského roku náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. Ministryně Jana Černochová (ODS) předtím počítala s nákupem nejméně 77 tanků Leopard v nejmodernější specifikaci 2A8. Podpis smlouvy ale nabírá zpoždění a ministerstvo nakonec může rozsah nákupu podstatně omezit. Před podpisem smlouvy je nutné přehodnotit tempo financování tak, aby nebyly ohroženy další projekty, uvedla pro Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Smlouva na nákup německých tanků Leopard 2A8 měla být původně podepsána do konce minulého roku. Ministerstvo obrany přesto v těchto dnech dál jedná s výrobcem tanků a hledá řešení, jak tanky pořídit, aniž by se musely pozastavovat další modernizační projekty. To by ve výsledku mohlo znamenat, že armáda nakoupí tanků podstatně méně.
Podle ministerstva obrany za zpožděním plánovaného nákupu za 52 miliard korun stojí i zhoršení výhledu české ekonomiky v následujících letech. Ministerstvo obrany se plánuje připojit k objednávce Německa a dalších zemí, aby dosáhlo nižší ceny.
„Jednání nadále probíhají. Před přistoupením ministerstva obrany k rámcové dohodě Spolkové republiky Německo se společností KNDS (německo-francouzský výrobce tanků Leopard – pozn. red.) je potřeba vyřešit jak požadovaná národní specifika, tak i rozsah průmyslové spolupráce a změněnou predikci vývoje HDP, který má být v dalších letech podle této predikce nižší než se čekalo, když byl projekt zahajován,“ odpověděla na dotaz deníku Echo24 mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
„Nižší očekávaný růst HDP v dalších letech vede k nutnosti přehodnocení tempa financování tak, aby nebyly výrazně ohroženy další projekty,“ dodala mluvčí.
Ministerstvo financí počítá v rozpočtu na letošní rok s růstem HDP o 2,7 procenta, což je podle ekonomů vysoce nepravděpodobné. Reálný scénář růstu ekonomiky počítá spíš s číslem kolem dvou procent. Různé předpovědi zároveň očekávají, že ani v následujících letech neporoste ekonomika o více než tři procenta ročně.
První tanky měly být dodané v roce 2027 a zbylé do roku 2030. Náčelník generálního štábu armády Karel Řehka se ale na konci loňského listopadu pokusil strategický nákup zablokovat kvůli obavám, že napjatý armádní rozpočet neumožní pořízení nové páteře tankového vojska bez zásadních dopadů na rozvoj armády v jiných oblastech.
„Z důvodu nedostatku finančních zdrojů souvisejícím s opakovaným snížením finančních prostředků v rámci kapitoly 307 ministerstva obrany žádám o odstoupení od realizace projektu Hlavní bojový tank,“ citovalo Právo z dopisu šéfa generálního štábu Řehky ministerstvu obrany.
Systém nákupů resortu obrany v posledních dnech kritizoval i šéf Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslav Kala, který v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že nedává důvěru v to, jak je ten proces připravený. „Když jsem to četl, tak jsem se díval do kalendáře, jestli není apríl,“ prohlásil Kala.
Ministryně obrany Černochová v rozhovoru pro Echo24 reagovala na Kalova slova ostře a nesouhlasně. „Pan prezident Kala by měl podle mě vážit slova. Protože v každé zprávě říkají on a jeho kolegové něco jiného. Jednou nám vyčítají, že nejsme schopni vyčerpat rozpočet, pak že děláme výběrová řízení prostřednictvím G2G (tedy vláda-vláda).
ROZHOVOR: Řehka mě lidsky zklamal, říká Černochová
Z původně plánovaných 169 miliard korun, které měly být vyčleněny na obranu v roce 2025, zůstalo v aktuálním návrhu rozpočtu pouze něco přes 154 miliard, dalších zhruba 6 miliard určených na obranu našla vláda v dalších kapitolách rozpočtu.
Pokles plánovaných výdajů podle Řehky ohrožuje nejen nákup tanků, ale také další strategické projekty, například pořízení bojových vozidel pěchoty CV90 nebo letounů F-35. Pouze na zálohách za nové stíhačky nebo obrněnce a transportní letouny zaplatí obrana v letošním roce přes 20 miliard korun. Více jsme psali v článku Na německé tanky nemáme peníze, varoval Řehka ministryni Černochovou.
Podle ministerstva obrany ale Řehka svůj postoj později přehodnotil. „Náčelník generálního štábu Armády ČR původní žádost přehodnotil a odstoupení od realizace projektu nepožaduje. Požádal o realizaci projektu tak, aby neměl neakceptovatelný dopad na další projekty. V současnosti hledají vojenská a civilní část ministerstva obrany řešení,“ uvedla v lednu za ministerstvo obrany Cigánková.
Česká armáda chce Leopardy postupně nahrazovat staré T-72M4 CZ. Jak jsme informovali na jaře, podle předběžných plánů měl český průmysl sehrát ve výrobě nejnovějších německých tanků Leopard 2A8 zásadní roli. Ve hře byl či stále je i přesun části výroby z Německa k nám. Nemělo přitom jít pouze o zakázku pro Armádu ČR, ale také mnoho dalších států, které mají či budou mít o nejnovější tanky Leopard zájem. Kromě ČR a spolkové armády zvažují nákup většího množství těchto tanků, jejichž sériová výroba má začít v roce 2026 také Litva, Estonsko, Norsko, Švédsko, Itálie nebo Španělsko.
