Piráti a STAN podpoří anonymní udání. Koalici rozděluje zákon o ochraně „whistleblowerů“

WHISTLEBLOWING

Piráti a STAN podpoří anonymní udání. Koalici rozděluje zákon o ochraně „whistleblowerů“
Sněmovna řeší nový zákon o ochraně oznamovatelů. Foto: Shutterstock
2
Domov

Jakub Fujáček

Strany vládní koalice se neshodnou na tom, jak bude vypadat zákon chránící české whistleblowery. Podle evropské směrnice má zajistit zaměstnancům úřadů i soukromých firem možnost, jak bezpečně podat oznámení o protiprávním jednání na pracovišti, aniž by museli čelit nepříjemnostem a mít obavy ze ztráty zaměstnání. Oznámeními se podle vládního návrhu budou muset zabývat všechny firmy s více než 50 zaměstnanci a veřejné instituce, včetně větších obcí.

Návrh nové legislativy reagující s více než ročním zpožděním na evropskou směrnici prošel ve sněmovně prvním čtením a zamířil na stůl poslancům ústavně-právního výboru, kteří se k němu musejí do 30 dnů vyjádřit. Napříč vládní koalicí panují nad konečnou podobou zákona neshody. Piráti a hnutí STAN chtějí jeho znění ještě víc zpřesnit, stejně jako zástupci opozice.

Podle zákulisních informací z poslanecké sněmovny se momentálně uvnitř koalice jedná o kompromisním pozměňovacím návrhu, který by kromě oznamování trestných činů myslel i na nahlašování jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako přestupek. Ještě opatrnější diskuze se vede o tom, zda mají mít firmy povinnost zabývat se také anonymními podněty.

Současná podoba zákona, který na podzim schválila vláda, počítá s tím, že by veřejné instituce, včetně obcí nad 10 tisíc obyvatel, a soukromé společnosti musely stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Zbylá oznámení by pak shromažďoval nový odbor na ministerstvu spravedlnosti.

Místopředseda ústavně-právního výboru, který zákon má projednat začátkem února, Jakub Michálek z Pirátské strany by takové vymezení ponechal. V zákoně by podle něj ale mělo být jasně uvedeno, že chrání také autory anonymních oznámení. „Pro Piráty je klíčové, aby zákon fungoval v praxi, tedy aby byla prošetřována všechna oznámení obsahující relevantní informace a aby oznamovatelé a firmy nebyli v nejistotě, jak se má dané oznámení posuzovat. Zatím ale nemáme v některých parametrech koaliční dohodu,“ přiznává Michálek.

Anonymní udání jsou za hranou, říká Benda

Místopředseda výboru Marek Benda (ODS) se stejně jako ministr spravedlnosti od počátku vymezuje zejména proti zakotvení institutu ochrany anonymního oznamovatele, který požadují poslanci Pirátů i Starostů. Někteří poslanci chtějí do zákona dostat ustanovení, podle kterého by se instituce musely zabývat kromě hlášení potenciálních trestných činů i upozorňováním na přestupky.

„Jsem připraven vždy s koaličními partnery hledat kompromis, ale současně méně je v případě udavačů někdy více. Pokud jde o přestupky, jsem připraven nalézt kompromis. Anonymní udání jsou pro mě i přes nepřesné informace v médiích úplně za hranou a jakkoli odmítám zhoršovat současný právní stav,“ reagoval pro Echo24 Benda. Podle předsedy poslaneckého klubu ODS vládní podoba zákona odpovídá minimální transpozici evropské směrnice. „Oba požadavky některých koaličních partnerů jsou nad rámec,“ dodává.

Kromě Michálka nesouhlasí s vládním návrhem ani poslankyně za hnutí STAN Hana Naiclerová, která chce jít cestou pozměňovacích návrhů. „Aby byl zákon skutečně efektivní, je zapotřebí nejenom změnit věcnou působnost zákona, ale také do něj explicitně zahrnout anonymní oznámení a ochranu anonymních oznamovatelů v případě, kdy jejich identita vyjde najevo. Platí, že chceme chránit nejen oznamovatele trestných činů, ale i přestupků,“ napsala redakci.

Neziskovky volají po přísnějších pravidlech

Po zpřísnění zákona volají od jeho zveřejnění i neziskové organizace a spolky jako Transparency International, Rekonstrukce státu nebo Oživení. Podle Jana Slámy, zakladatele největší domácí whistleblowingové platformy Nenech to být, jsou anonymní oznamovatelé v boji proti korupci klíčoví a oznamují drtivou většinu nekalého jednání, které se na pracovišti děje. „Když nástroj bude dobře fungovat, pomůže nejen zaměstnancům a státu, ale i firmám, které včas předejdou větším problémům.“

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Ještě přísnější zákon o ochraně whistleblowerů připravilo i minulé vedení ministerstva spravedlnosti za ministryně Marie Benešové (za ANO). Ten se vztahoval dokonce na firmy už od 25 zaměstnanců, nová vláda ho ale smetla ze stolu. Zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula 17. prosince 2021.