„Mír s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Ukrajinský list označil Trumpův hovor s Putinem za studenou sprchu

Za studenou sprchu označil list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu,“ píše komentátor listu o „míru s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.

Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila jakkoli oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, připomněl deník.

Trump ale 12. února oba principy zničil a zavedl novou realitu se změnou pořadí a priorit: nejprve mluvil s Putinem a až pak s Volodymyrem Zelenským. A také rozhovor s Putinem se zdál mnohem delší a Trumpova reakce na něj byla výjimečně pozitivní. „Ještě důležitější je, že obsah rozhovoru s Putinem, soudě podle amerických vyjádření, nejenže nebyl dohodnut s Ukrajinou, ale také ostře odporoval ukrajinskému postoji v řadě klíčových otázek. A také od nynějška nepřipadá v úvahu žádný vliv Ukrajiny na načasování začátku jednání,“ napsal ukrajinský deník.

Trump podle komentátora Zelenského konfrontoval s tím, že proces vyjednávání už začal. A Ukrajina do něj rozhodně nevstoupila „z pozice síly“. Nicméně podle deníku toto vše ukrajinské představitele nejspíše nepřekvapilo. Co přesně však tímto krokem chtěla americká strana ukázat? Soudě podle veřejných prohlášení bylo Trumpovým hlavním cílem ukázat, že je na rozdíl od Bidena ochoten mluvit s Putinem o „ukončení války“ na Ukrajině – a co je neméně důležité, že je Putin ochoten s ním mluvit.

Za pozoruhodné autor komentáře pokládá, že Trump nestanovil žádné limity, hranice a podmínky. Navíc jeho vyjádření obsahovalo náznak ochoty vrátit se k normálním vztahům s Ruskem. Pro Rusko má takový rozhovor jasný propagandistický efekt, přinejmenším Moskva získala další argument pro tezi, že ji Západ do žádné izolace nezahnal. Osamoceni se už nemusí cítit ani ti evropští politici, kteří šli podat Putinovi ruku.

Z vyjádření Trumpova ministra obrany Petea Hegsetha ohledně nereálnosti návratu Ukrajiny k hranicím z roku 2014 podle listu není jasné, zda Spojené státy vylučují obnovení územní celistvosti Ukrajiny, anebo už naznačují ochotu uznat anexi ukrajinských území. A také si list klade otázku, proč Spojené státy stáhly z pořadu členství Ukrajiny v NATO a ještě před vyjednáváním se zřekly této páky na Moskvu. „Je to ústupek Rusku, anebo se USA o Ukrajině v NATO vůbec nechtějí bavit?“

Donald Trump záměrně spustil „mírový proces“, přestože se zdá, že vize jeho administrativy o konečných parametrech ještě úplně nevznikla. Za poslední den se však bilance výrazně posunula, a to v neprospěch zájmů Ukrajiny, usoudila Ukrajinska pravda.

Závěrem ukrajinský list zdůraznil, že Spojené státy všemožně ukazují, s kým budou primárně vyjednávat o „ukončení nepřátelství“: Trump nejenže fakticky zrušil Putinovu izolaci, ale také odmítl pokládat Ukrajinu za rovnocenného účastníka „mírových“ jednání. Washington už dal najevo, za jakých podmínek donutí k míru Ukrajinu, ale podmínky pro Rusko dosud neoznámil. A Spojené státy nechtějí převzít odpovědnost za to, co se stane po „konci války“.