Fiala chce s Merzem koordinovat migrační politiku, Babiš mluvil o katastrofě

Musíme s novou německou vládou mluvit a koordinovat migrační politiku. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) ve vysílání CNN Prima News. Dodal, že se těší na spolupráci s vítězem voleb Friedrich Merzem na „silnější Evropě“. Fialův předchůdce Andrej Babiš (ANO) hovořil v neděli v souvislosti s německými volbami o katastrofě kvůli relativnímu úspěchu Zelených. Uvedl, že by Evropa potřebovala stabilní vládu CDU/CSU s SPD.

Premiér Fiala ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že již pogratuloval vítězi voleb, tedy šéfovi CDU Friedrichu Merzovi. Upozornil ale, že v hlasování posílily extrémy pravého i levého politického spektra. Jednoznačným poraženým je podle něj SPD dosavadního kancléře Olafa Scholze.

Fiala řekl, že doufá v silnou německou vládu, která by popohnala ekonomiku k vyššímu růstu. Z něho pak může profitovat i české hospodářství. Současné problémy ale podle něj spíše nahrávají stranám jako AfD, které tlačí kupředu radikální řešení. „Musíme s novou německou vládou mluvit a koordinovat migrační politiku,“ dodal Fiala ve vysílání.

ROZHOVOR: Naše vláda pravicová nebyla, říká Stanjura. Green Deal, nebo peníze na obranu? Volba je jasná

Expremiér Andrej Babiš byl v hodnocení německých voleb ostřejší. „Je to katastrofa, Zelení ničí Evropu. Čekal jsem, že CDU/CSU bude mít přes 30 procent,“ prohlásil Babiš v neděli večer s tím, že Evropa potřebuje stabilní vládu CDU/CSU s SPD, Zelení by podle Babiše byli ve vládě problém. Zda Zelení ve vládě usednou, není jasné. Merz potřeboval pro možnost sestavit vládu jen s SPD neúspěch malých stran, což se nakonec podařilo.

Úspěch AfD je podle Babiše varováním, že v dalších volbách může populistická strana vyhrát, pokud se „Evropa nevzpamatuje“. I on považuje za hlavní téma migrační politiku. „Na evropskou půdu nesmí přijít nikdo bez pozvání, řešení musí být radikální. Porazit pašeráky, vracet lodě, domluvit se se zeměmi, dát jim peníze,“ vyjmenoval několik možných kroků, které by Německo mohlo podpořit.

Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) volby nerozhodlo ani klima, ani Ukrajina. „Rozhodujícími tématy byla nezvládnutá migrace a stagnující ekonomika. Přeji Německu brzkou a stabilní vládu,“ uvedl Havlíček.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na síti X uvedla, že prosperující a stabilní Německo je základem pro silnou Evropu, což má přímý vliv i na český hospodářský úspěch. „Těším se na pokračování spolupráce mezi našimi ideově spřízněnými stranami,“ uvedla Pekarová Adamová.

328 z 630 křesel pro Merze a SPD

Nedělní předčasné parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,6 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů strana Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí sociální demokracii (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Po sečtení všech volebních okrsků o tom dnes informovala volební komise.

PODCAST: Do roku 1929 byla KSČ druhá největší po Komunistické straně Sovětského svazu

CDU/CSU vyhrála, získala ale méně hlasů, než jí předpovídaly průzkumy. Merz po nedělním hlasování řekl, že chce rychle sestavit stabilní vládu, koalici by chtěl mít hotovou do Velikonoc. Za historické vítězství označila zisk své strany spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová. Ve volbách v roce 2021 získala AfD 10,4 procenta hlasů, nyní tak svůj podíl zdvojnásobila. Dosud nejsilnější vládní strana, sociální demokracie, naopak utržila porážku, kterou sám Scholz označil za „hořkou“ a přijal za ni zodpovědnost.

Křesla ve Spolkovém sněmu získali také Zelení s 11,6 procenta hlasů a Levice s 8,8 procenta. Levice přitom ještě na počátku tohoto roku byla v předvolebních průzkumech pod pětiprocentní hranicí. Úspěch zaznamenala tato krajně levicová strana zejména v Berlíně, kde zvítězila se zhruba 20 procenty hlasů.

Pod pětiprocentním prahem zůstala s 4,3 procenta hlasů liberální Svobodná demokratická strana (FDP), její předseda Christian Lindner v reakci na volební výsledky ohlásil konec v politice. Práh se nakonec nepodařilo překročit ani Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), pro které hlasovalo 4,972 procenta voličů. Toto uskupení vzniklo jako strana teprve loni poté, co se odštěpilo do Levice.

Koaliční vládu by CDU/CSU mohla vytvořit s SPD, vznikla by tak opět takzvaná velká koalice, která Německu vládla do roku 2021. Společně budou mít tyto strany ve Spolkovém sněmu většinu 328 křesel. Většinu by měli konzervativci také s AfD. Merz ale opakovaně spolupráci s touto stranou kvůli jejím extremistickým postojům vyloučil.

Takzvaná velká koalice konzervativců a sociálních demokratů Německu vládla už několikrát. Poprvé vznikla ve spolkové republice v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005. V čele vlády stála konzervativní kancléřka Angela Merkelová, která od tohoto roku Německo vedla dalších 16 let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých vlád. Kromě let 2005 až 2009 také v letech 2013 až 2018 a 2018 až 2021. Sociální demokraté byli vždy menším koaličním partnerem.