Koalice nachystala reformu ústavy. Na stole je klouzavý mandát i jednodušší žaloba prezidenta
ÚSTAVA
Je to snad poslední koaliční návrh, který Piráti podali skrze svého tehdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Řeč je o novele české ústavy, jež má za cíl modernizovat a zefektivnit některé aspekty politického systému. Mezi hlavní změny patří zavedení klouzavých mandátů pro poslance, zjednodušení podání ústavní žaloby na prezidenta a rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Okolo vládními stranami přezdívané „konzervativní změny ústavy“ teď začíná být poměrně rušno, vyvolala totiž v odborných kruzích i politických debatách smíšené reakce.
Novela podle překladatelů reaguje na programové prohlášení vlády, v němž se kabinet k určitému vyladění ústavy zavázal. Jedním z klíčových bodů navrhované ústavní novely je zavedení klouzavých mandátů pro poslance, kteří se stanou členy vlády. Systém známý z jiných evropských parlamentních demokracií, má umožnit ministrům soustředit se na jejich vládní úkoly bez toho, aby museli současně vykonávat povinnosti poslance.
Podle Šalomouna se inspirovali příklady zemí jako Slovensko, Belgie či Švédsko, kde tento model funguje úspěšně. „Zavedení klouzavého mandátu považujeme za krok vpřed, který odlehčí ministrům a zamezí časté absenci ve sněmovně,“ uvedl dříve Šalomoun. Návrh předpokládá, že mandát poslance by dočasně vykonával náhradník, a poslanci by mohli mandát opět převzít po skončení své vládní funkce.
Nepoužitelná žaloba
Dalším bodem novely je úprava procesu podání ústavní žaloby na prezidenta pro velezradu nebo hrubé porušení ústavy. V současnosti je potřeba získat souhlas třípětinové většiny obou komor Parlamentu, což podle Šalamouna v podstatě znamená, že se institutu nedá použít. Návrh snižuje toto kvorum pro Poslaneckou sněmovnu na nadpoloviční většinu všech poslanců.
„Chceme, aby ústavní žaloba byla skutečným nástrojem kontroly a nikoli pouze symbolickým opatřením, které lze uplatnit jen v těch nejkrajnějších situacích,“ uvádí zdůvodnění návrhu.
Další významnou změnou je rozšíření pravomocí NKÚ, který by měl nově kontrolovat nejen veřejné prostředky využívané státem, ale i subjekty, kde má stát majetkovou účast. Kontrole úřadu by nově podléhaly i veřejnoprávní Česká televize a rozhlas. „Rozšíření kompetencí NKÚ vnímáme jako klíčový krok v boji proti korupci a zlepšení transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky,“ dodal tehdejší ministr Šalomoun.
Obavy i o peníze na platy
Návrh se však setkal i s řadou připomínek a výhrad ze strany různých ministerstev a odborné veřejnosti. Ministerstvo spravedlnosti upozornilo na potenciální právní nejasnosti při zavádění klouzavých mandátů, především v otázce jejich aktivace a přechodu mandátu na náhradníka.
„Doslovné znění návrhu by mohlo vést k situacím, kdy by nebylo jasné, kdy přesně a jak dochází k přechodu práv a povinností spojených s mandátem,“ stojí ve stanovisku ministerstva.
Ministerstvo vnitra rovněž zdůraznilo nutnost předložení prováděcího zákona, který by upřesňoval implementaci klouzavých mandátů a dalších navrhovaných změn. „Absence prováděcího zákona znamená, že není možné komplexně posoudit dopady změn a zajistit jejich hladké začlenění do právního řádu,“ uvádí stanovisko. Ministerstvo také upozornilo na to, že novela by mohla být účinná již od 1. ledna 2026, což považuje za příliš krátkou lhůtu bez řádné legislativní přípravy.
Ministerstvo financí se zaměřilo na finanční dopady návrhu, konkrétně na platy poslanců a náhradníků. „Zásadně nesouhlasíme s jakýmkoliv navýšením státního rozpočtu na platy a náhrady spojené s klouzavými mandáty. Je nutné zajistit, aby veškeré finanční náklady byly kryty v rámci stávajících rozpočtových limitů,“ uvedlo ministerstvo. Navíc navrhlo, aby náhradníci nemohli zastávat funkce předsedy nebo místopředsedy Poslanecké sněmovny a jiných významných postů, které by mohly znamenat vyšší platové nároky.
Zásah do soukromého sektoru
Rozšíření pravomocí NKÚ bylo také předmětem kritiky, zejména ze strany různých podnikatelů reprezentovaných například Hospodářskou komorou. Ta upozornila, že návrh v podstatě stírá rozdíl mezi soukromým a veřejným právem, což by mohlo vést k problémům v aplikační praxi.
„Je nutné jasně vymezit, jaký majetek státní podniky a jiné právnické osoby spravují a jakým způsobem s ním nakládají, jinak by kontrola NKÚ mohla překročit rámec veřejné správy a zasahovat do soukromého sektoru,“ uvedla komora ve svém stanovisku. Tento argument podtrhuje potřebu lépe definovat rozsah působnosti NKÚ, aby se předešlo nejasnostem a sporům v praxi.
Návrh ústavní novely si vyměňují úředníci v době, kdy Pirátská strana nedávno odešla do opozice. Šalomoun, který podal demisi, zdůraznil, že jeho cílem bylo poskytnout základ pro případnou debatu o změnách v budoucnu. „Bude záležet na tom, zda bude vláda v dalším procesu pokračovat, či nikoli,“ uvedl.
Dále dodal, že vzhledem k množství zákonů čekajících na projednání v Poslanecké sněmovně je pravděpodobné, že novela nebude prioritou. „Přesto věřím, že některé části, například rozšíření pravomocí NKÚ, mají reálnou šanci být schváleny,“ míní.