Můžou teď v New Jersey učit analfabeti?

KOMENTÁŘ

Můžou teď v New Jersey učit analfabeti?
Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Před pár dny sítě drobně zčeřila zpráva, že americký stát New Jersey už nebude vyžadovat po učitelích složení základních kompetenčních testů ze čtení, psaní a matematiky. Reakce byly dvojího druhu: alarmistické (New Jersey začne najímat analfabety), nebo naopak až podezřele konejšivé (testy byly zbytečnou administrativní zátěží, duplikovaly znalosti z univerzit, kde to bez ovládnutí liter ještě pořád nejde; návrat k obrázkovému písmu je ale v plném běhu 🙃😎).

Jenže na – nyní tedy zrušených – testech vždycky nějaká část uchazečů pohořela. New Jersey možná přece jen mělo nějaký důvod nedůvěřovat vysokým školám a univerzitám, včetně svých vlastních, v tom, že jejich absolventi budou gramotní. Navíc – to zdůvodnění! Zbytečná administrativní zátěž? Opravdu? Minimálně v tuhle chvíli by měl zpozornět každý, kdo kdy strčil nohu do dveří jakékoli veřejné vzdělávací instituce, resp. ona ani nemusela být vzdělávací.

 

„Zbytečná administrativní zátěž“ totiž bývá ve státní správě jen velmi zřídka důvodem pro rušení čehokoli. Moderní stát naopak stojí na vzájemném překrývání, dublování, multiplikaci, plánovaném nárůstu a organickém bobtnání všemožných lejster, výkazů, atestací, certifikátů, posudků a potvrzení potvrzujících, případně zneplatňujících lejstra předešlá. Oblast školství v téhle naprosto vysilující disciplíně, zdá se, vede, jak lze také u nás ověřit hovorem s libovolným vyučujícím na libovolné škole, ale rozhodně to není jen česká specialita. Také američtí učitelé tráví nesmírné množství času administrativou. Z předloňského celonárodního šetření mezi 1500 americkými učiteli vyplynulo, že z průměrně udávaných 54 pracovních hodin týdně jich na učení samotné padne necelá polovina.

Potměšilí jedinci soudí, že New Jersey snižuje laťku pro učitele proto, že žáci už zhloupli. Snižování nároků na žáky zdárně běží dekády, v žebříčcích PISA rozhodně nevynikají, jediným důvodem, proč v žebříčku z prosince 2023 trochu poskočili, bylo, že se zhoršili ostatní. Kritici zrušení kompetenčních testů poukazují na upřednostňování programů DEI na úkor všeho ostatního (o tom, že pravopis je rasistický, jsme již psali). Fakt je, že programy DEI požírají významné sumy, včetně prostředků určených třeba na potírání školního násilí. „Odstraňování bariér“ (při vstupu do učitelské profese) je ze všech DEI klišé klišé nejklišovatější. Ve zrušení prý mají prsty také školské odbory, které tak získají víc členů platících povinné příspěvky. Jádro věci – a tím se dostáváme k tomu, proč by i nás mohlo zajímat, koho si v New Jersey pustí před katedru – je ale jinde. V tom, že učitelé (nejen v New Jersey) chybí. Chybí v masivním měřítku. Chybí jich tolik, že se zpanikařené státy snaží sehnat (nahnat) lidi do tříd, ber kde ber. Nedostatek učitelů ve Státech řeší přes deset let, z důvodů, ve kterých se mohou poznat i učitelé čeští.

Administrativa, mikromanažování a málo svobody ve vedení hodin, malá podpora vedení, nízké platy, excesivní testování, to je dejme tomu technická stránka věci, a pak vztahová nebo šířeji společenská, nedostatek respektu ze strany žáků a jejich rodičů. Respektem se prosím pěkně nemyslí statické sezení ve vzpřímené pozici na sesli nebo, nevím, že by se mělo učiteli onikat. V diskusních fórech se dost opakuje, že rodiče přestali své děti vychovávat a toto břímě přenášejí na učitele. Tenhle „outsorcing“ překvapivě nefunguje.

Z výše zmíněného šetření (případně nazvaného Profese v krizi) mezi americkými učitele také vyplynulo, že 44 procent jich je rozhodnuto nebo téměř rozhodnuto profesi v příštích dvou letech opustit, čímž teprve se do krize dostanou profese jiné. Dominovým efektem bude v horizontu deseti dvaceti let klesat úroveň zaměstnanců napříč odvětvími. Pozitivní na tom snad je, že prorazit, být v něčem nejlepší, bude vzhledem k deprimujícímu plató jednodušší.

×

Podobné články