Vysoké školy se bouří. Snaha poslanců o omezení autonomie univerzit je nepřípustná, varují

Vysoké školy se bouří proti snaze poslanců výrazně změnit principy jejich fungování a navíc netransparentním způsobem pomocí pozměňovacích návrhů prakticky bez konzultace se samotnými univerzitami. Rada vysokých škol (RVŠ) se obává mimo jiné omezení autonomie vysokých škol, Česká konference rektorů (ČKR) řeší především novelu Národního akreditačního úřadu a legislativní nepřehlednost.

Příprava novely zákona o vysokých školách začala v únoru 2023, kdy byl návrh zaslán do mezirezortního připomínkového řízení. V březnu 2024 byl projednán vládou a nyní se nachází mezi druhým a třetím čtením ve sněmovně. „Vládní návrh novely přináší především změnu pravidel odměňování studentů v doktorských studijních programech. Nově například svazuje minimální stipendia doktorandů s výší minimální mzdy, ale rovněž zvyšuje tlak na efektivitu doktorského studia, do kterého budou uchazeči pečlivě vybíráni a bude lépe zajištěno jejich kvalitní vedení,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.

K návrhu bylo nicméně ve druhém čtení ve sněmovně předloženo několik desítek pozměňovacích návrhů, a to jak ze strany koaličních, tak opozičních poslanců. Například poslanec Karel Rais (ANO) s dalšími poslanci hnutí navrhuje přenesení části pravomocí akademických senátů na správní rady. Jednat by se mělo například o kontrolování ekonomické činnosti univerzit či rozšíření práva volit rektora. Členy rady po projednání s rektorem jmenuje na šest let a odvolává ministr školství. Dále Rais s dalšími poslanci navrhují třeba to, že by fakulty měly při volbě děkana povinnost navrhnout rektorovi dva kandidáty, z nichž by si rektor vybral.

ROZHOVOR: „Většina Íránců nesdílí antiizraelský pohled své vlády“

RVŠ pro Echo24 uvedla, že aktuální projednávání novely zákona o vysokých školách ve sněmovně je zatíženo neúnosně vysokým množstvím pozměňovacích návrhů, což vytváří legislativní smršť, která celý proces významně zpomaluje a komplikuje. „Tento stav bohužel přispívá k riziku, že se projednávání zákona může zastavit nebo být odloženo, což by pro vysoké školy znamenalo ztrátu dlouho očekávaných úprav zejm. v oblasti podpory doktorského studia, které by jim měly pomoci čelit současným výzvám v oblasti financování, kvality i podpory vědecké práce,“ uvedli radní.

„Zvláště ostře kritizujeme pozměňovací návrhy, které by zásadním způsobem narušily akademické svobody, především v oblasti volby rektorů. Rada vysokých škol vždy hájila autonomii vysokých škol, a proto jakékoliv snahy o politizaci těchto klíčových rozhodovacích procesů vnímáme jako naprosto nepřípustné. Volba rektora je zásadní pro zachování nezávislosti a kvality řízení vysokých škol, a neuvážené či nedomyšlené zásahy do tohoto procesu by mohly mít dlouhodobě destruktivní dopady na akademické prostředí v České republice,“ uvádí RVŠ.

DOPORUČUJEME: Poslanci chtějí dramaticky měnit fungování univerzit. Ve hře je i omezení autonomie

Radní prý naopak oceňují nedávné kroky, které posilují financování vysokých škol, a tím pádem zlepšují podmínky pro akademické pracovníky. „Nicméně přehlednost a konzistentnost legislativního procesu je klíčová, aby zákon mohl být včas projednán a efektivně implementován,“ dodala rada.

Králíčková: Většinu návrhů nepovažujeme za přínosné

Předsedkyně ČKR a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 uvedla, že zákon o vysokých školách je základním legislativním pilířem oblasti českého vysokého školství a ČKR vnímá jeho novelizaci v mnoha ohledech jako zásadní pro další rozvoj sektoru vysokých škol.

ČKR podle Králíčkové od počátku příprav aktuální novely iniciativně zprostředkovávala mimo jiné své praktické zkušenosti s každodenní aplikací vysokoškolského zákona v běžném životě vysokých škol. „Kdykoli ČKR dostala možnost, vyjadřovala se ke konkrétním ustanovením vládní novely, zejména v rámci připomínkového řízení, či o ní s MŠMT diskutovala. ČKR též vítá iniciativu ze strany MŠMT týkající se zahájení příprav úplně nového zákona o vysokých školách, což bylo opakovaně avizováno,“ uvedla.

„I proto považujeme doplnění mnoha z celkem 32 pozměňovacích návrhů v pokročilé fázi projednávání za nešťastné. Některé návrhy totiž přinášejí principiální změny fungování vysokého školství, a to i v oblastech doposud nedotčených původní vládní novelou. Dle našeho názoru zásadní změny zákonů by měly být předmětem odpovídající široké odborné diskuse v rámci dotčených společenstev, ideálně následované jejich konsensem přinejmenším v principiálních otázkách,“ vysvětlila rektorka UK.

ECHO PORADA: Spasí Lidovce Jiří Čunek? Držím se Bible. Babiš není Hitler ani Stalin

Potenciální pozitivní dopad vidí ČKR například u pozměňovacího návrhu, který má sjednotit požadavky na způsob prokazování předchozího středoškolského vzdělání dosaženého v zahraničí, což by přispělo k větší transparentnosti a rovnosti uchazečů o studium v přijímacím řízení. Pozitivní aspekty má podle Králíčkové také pozměňovací návrh, který na lékařských fakultách upraví souběh klinické a praktické výuky a poskytování zdravotních služeb. „Další návrh rozumně upravuje doktorské stipendium tak, aby byl pro jeho výši relevantní i případný výdělek v rámci pracovního poměru k subjektu, se kterým má příslušná vysoká škola uzavřenu smlouvu o spolupráci,“ sdělila dále Králíčková.

Většinu pozměňovacích návrhů ale ČKR nepovažuje za přínosné. „Nejvýraznějším příkladem je pozměňovací návrh, který se snaží do novely zákona o vysokých školách na poslední chvíli prosadit zásadní transformaci Národního akreditačního úřadu. Podoba tohoto pozměňovacího návrhu nápadně připomíná tzv. akreditační novelu zákona o vysokých školách, která byla reprezentacím vysokých škol předložena ze strany MŠMT k připomínkám v létě tohoto roku a kterou tyto reprezentace odmítly, zejména pro její nedopracovanost, provázanost s navazujícími legislativními a dalšími metodickými kroky. To se týká i otázky zařazení VOŠ do zákona,“ prohlásila Králíčková.

Přestože v některých pozměňovacích návrzích nalézá ČKR racionální jádro, není podle Králíčkové možné o něm diskutovat až ve fázi legislativního procesu, bez možnosti nahlédnout v omezeném čase všechny důsledky nebo provést odpovídající nezbytné analýzy. „Věříme, že ve třetím čtení zákona budou podpořeny ty pozměňovací návrhy, v nichž vidí přínos nejen jejich předkladatelé, ale i samotné univerzity,“ uvedla.