Co zastaví propad finančních trhů?

ÚHEL POHLEDU: Slovo panika je pro popis toho, co postihlo finanční trh počínaje koncem minulého týdne, zcela adekvátní. Jednodenní volatilita klíčového amerického indexu S&P narostla na úroveň 65 bodů, což je pro srovnání hodnota, která byla pozorovatelná naposledy během panického výprodeje v roce 2020 po začátku pandemie a předtím v roce 2008 po pádu Lehman Brothers a startu velké finanční krize. Jinými slovy, od této velké finanční krize jsme podobně zběsilé pohyby pozorovali jen dvakrát: po začátku pandemie a teď. Obdobně také index strachu VIX byl vyšší jen v roce 2020 a 2008.

Především spekulantům po měsících a letech nafukování cenových bublin na mnoha paralelních trzích konečně začíná docházet, že současné ceny cenných papírů jsou jen fikcí. A už se o tom začíná mluvit veřejně. A to je právě to, co je předělem mezi malou lokální panikou a celosvětovým problémem. V komentáři k propadům na burzách redakční rada amerického ekonomického listu The Wall Street Journal napsala, že „po dlouhém období experimentování s levnými penězi možná přichází éra zúčtování“. A to je důležitější signál, než si možná leckdo připouští.

Že vám ta slova znějí povědomě? Že jste ode mne již mnohokrát slyšeli, že je jen otázkou času, kdy si celosvětový a dlouhodobý tisk peněz vybere svou daň? Jenomže dosud jste tato slova slýchali ode mne a od několika dalších nezávislých ekonomů, jako je například Juraj Karpiš, kteří nepracovali pro velké korporace. Neslyšeli jste je dosud od analytiků velkých bank, penzijních fondů nebo novinářů.

Samozřejmě že kdo chtěl, viděl, že tisk peněz víc a víc vychyluje finanční trh z normálu. Ale kdo to vidět nechtěl, nemusel – veřejně se o tom nemluvilo. A nyní se o tom veřejně mluvit začíná – a to spouští dominový efekt. Je to čirá psychologie. V globální ekonomice se nezměnilo nic kromě jediné věci: nadlimitní množství lidí si uvědomilo, že bublina musí prasknout, začali o tom mluvit, a tím došlo k sebenaplnění.

Shrňme si tedy základní fakta: (1) Panika a výprodeje zasáhly svět globálně, protože k tisku peněz také předtím docházelo globálně. (2) Jako první se zatím zhroutila japonská burza. (3) V USA se již otevřeně mluví o recesi. (4) Psychologie je nyní nakloněná dalším poklesům. (5) Technická analýza také naznačuje pokračující propad. (6) Fundamenty celosvětově nejsou dobré a ospravedlňují pokles. (7) S propadem akcií narůstají americkým bankám nerealizované ztráty, již nyní historicky rekordní. Tyto ztráty se doposud týkaly jen realit a dluhopisů, nyní se k nim přidávají i akcie. (8) Pokud by hypoteticky nyní klienti bank pochopili, jak je situace riziková, a začali vybírat vklady, k propadu trhů se přidají ještě problémy bank. (9) Vedle problému na trhu akcií dlouhodobě existuje problém na trhu zejména komerčních nemovitostí a dluhopisů. (10) Hraje se o čas. Pokud se podaří masu drobných investorů přesvědčit, že se vlastně nic moc neděje, panika odezní stejně rychle, jako začala.

A o tom to právě všechno je. Totiž v tuto chvíli je hypoteticky stále ještě možné paniku zastavit. Ale jen pod jednou podmínkou. Pokud rychle, tedy v horizontu nejdéle několika dnů, přijdou nějaké světové autority, třeba Fed nebo ECB, s ujištěním, že mají situaci pod kontrolou, že jsou ochotné tisknout dál peníze, dál je lít do oběhu a udržovat při životě stávající světové finanční Ponziho schéma, trhy se znovu uklidní.

To jediné, o co se tedy nyní hraje, je čas pro obnovení důvěry. A to se ještě jednou naposledy autoritám může – nebo nemusí – podařit. Pokud nebudou jednat rychle, tuto šanci spálí a výprodeje budou pokračovat.