Část lékařů v Motole odmítá stáhnout výpověď. „Budeme potřebovat sto doktorů navíc,“ říká ředitel

Část lékařů v pražské Fakultní nemocnici Motol zatím odmítá stáhnout protestní výpovědi z přesčasů. Podle místních odborů čekají zejména na potvrzení, že se k nim dostanou peníze z dojednané dohody s VZP a ministerstvem zdravotnictví. To deníku Echo24 potvrdil i ředitel nemocnice Miloslav Ludvík, podle kterého jde spíše o technický problém. Od ledna by měla péče v Motole probíhat v plném rozsahu, pokud se nezmění legislativa, v druhém pololetí se bude muset částečně omezit. „Máme spočítáno, že abychom naplnili úplně perfektně zákoník práce, potřebuji přijmout sto nových doktorů,“ řekl deníku Echo24 Ludvík.

V nemocnicích stále probíhají jednání o naplnění dohody, která alespoň oficiálně ukončila protest lékařů. V pražském Motole zatím zůstávají někteří lékaři ve výpovědi a nemocnice má podle jejího ředitele plán, jak bude vypadat organizace práce v příštím roce tak, aby se vše vešlo do mezí daných „opraveným“ zákoníkem práce. Jeho schválení se čeká do konce roku a vrátit by měl situaci do původní situace, tedy lékaři budou moct – alespoň ze zákona – sloužit maximálně 416 hodin přesčasů ročně.

To se má podle ředitele Miloslava Ludvíka naplnit, většina lékařů už podle něj protest stáhla a někteří z nich si kladou podmínky, které je problematičtější splnit jen z technického důvodu. „Dnes jsme se shodli na tom, že všichni primáři napíší leden jako normální provoz,“ řekl deníku Echo24 Ludvík.

Problém podle odborů tkví u většiny protestujících lékařů v tom, že chtějí nejprve vidět finanční naplnění dohody. „Zásadní rozpor byl v tom, že pan ředitel čekal, že všichni stáhnou protest. Oni to ale podmiňují tím, že chtějí vidět platový výměr, na kterém bude vidět, že jim zvýšili plat o slíbenou částku,“ řekl deníku Echo24 Pavel Kubíček z Lékařského odborového klubu. Podle ředitele Ludvíka jde však jen o problém technický, protože není možné stihnout do konce roku poslat platové výměry sedmi tisícům zaměstnanců, někteří je tak dostanou až v lednu. „Doporučil jsem tedy, aby přednostně udělal platové výměry, které se týkají protestujících lékařů, kterých je 256, a potom ostatních lékařů, což rozhodně není 7 tisíc. To by do konce prosince stihnout měli,“ dodal Pavel Kubíček.

Podle Pavla Kubíčka by většina protestujících lékařů měla po obdržení výměru protest ukončit. „Nemohu za ně mluvit, někteří jsou naštvaní a uvažují i o výpovědi úplné, ale pokud splní tuto podmínku, předpokládám, že většina svůj protest stáhne,“ řekl Pavel Kubíček s tím, že stále pokračují i debaty o nastavení režimu kolem 24hodinových směn, které však zřejmě konec protestu neohrozí.

Podle Ludvíka část lékařů věří v systémové změny, které ale dojednaná dohoda neslibuje. „Dokud někdo nedonutí ambulantní specialisty a praktiky, aby dělali v nemocnicích, tak se to nedá splnit. My máme v Motole spočítáno, že abychom naplnili úplně perfektně zákoník práce, potřebuji přijmout sto nových doktorů. Budeme se o to snažit, máme to rozplánováno na dva roky a uvidíme, jestli se nám to podaří,“ dodal Miloslav Ludvík.

Nejde však podle něj o to, že by po lékařích žádal objem práce nad rámec zákoníku práce. „My musíme naplnit úhradovou vyhlášku, která nám předepisuje nějaký objem výkonů, abychom ty peníze vůbec dostali. Domlouvali jsme se, že první pololetí pojedeme v systému 416 hodin (dobrovolných přesčasů). Rozdělíme tedy rok na dvě poloviny, v té první polovině, kdy máme k dispozici všechny přesčasy, je využijeme k tomu, abychom jeli na maximální výkon. A budeme se modlit, že nám to bude stačit. Tedy, že když to v druhém pololetí bude muset být ve směnách jako teď, že se nám stejně podaří rok naplnit. Že si to zkrátka ,předpracujeme’,“ řekl Miloslav Ludvík.

V případě, že se bude muset v pololetí přejít na směnný provoz, bude to znamenat omezení péče. „Uděláme třeba jen 80 či 90 % výkonů. S tou zkušeností, co dnes mám, to vypadá spíše na 90 %. První pololetí je ve zdravotnictví vždycky silnější, než to druhé,“ dodal Ludvík. Změnit by to podle něj mohla jen další novela zákoníku práce. „Mluví se o tom, že v červnu může být ještě jedna novela zákoníku práce, která umožní v rámci kolektivního vyjednávání domluvit si přesčasy nad 416 hodin, samozřejmě za striktní dobrovolnosti,“ dodal s tím, že nelze předvídat, jestli k tomu dojde a jak by dopadla v legislativním procesu.