Slučování škol peníze neušetří. Chybí i analýza dopadu na kvalitu vzdělávání, zní z ANO

Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.

„Tohle opatření nepovede k nějakým obrovským finančním úsporám, to by ty školy musely být ještě o hodně větší. Primární zájem je na tom, aby management školy se tomu (managementu) mohl opravdu věnovat,“ uvedl Bek. „Kdybychom chtěli dosáhnout velké úspory, tak optimální velikost té právnické osoby je osm tisíc dětí. Někteří si to přejí, to je potřeba říct, ale není to teď reálné,“ dodal.

Ministerstvo chce v návrhu zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech.

ROZHOVOR: Být premiérem je oběť, ale jsem připraven, s Babišem nesoupeříme, říká Karel Havlíček

Nesouhlas s návrhem už dříve vyjádřilo Sdružení místních samospráv či Svaz měst a obcí. S návrhem ministerstva se ředitelé škol podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka víceméně neztotožňují. „Vidí v tom více rizik, že to odbřemenění té administrativní práce v důsledku nebude,“ uvedl. Určitou finanční úsporu podle něj návrh může přinést. Úprava týkající se slučování by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních a středních škol či jejich kombinace. Nevztahovala by se na případy, kdy je v obci jedna škola, případně na školy speciální nebo ty, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá z návrhu.

Proti návrhu se staví mimo jiné opoziční hnutí ANO. Senátorka a pravděpodobná hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) pro Echo24 řekla, že ANO skutečně je proti slučování škol. „Je totiž otázka, jestli by případné slučování škol zvýšilo kvalitu vzdělávání. Já o tom přesvědčená nejsem. A nedisponuji navíc žádnou analýzou, že by to mělo přinést nějakou reálnou úsporu,“ řekla pro Echo24 Mračková Vildumetzová.

Grolich: Jdou proti sobě dva veřejné zájmy

Se slučováním mají zkušenosti například ve Středočeském kraji. „Měli jsme k tomu odvahu a je to skvělé, že jsme ji našli. Chtěla bych velmi pochválit radního pro školství i celý odbor a výbor pro školství. My jsme sloučili zhruba dvacet škol do deseti, některé školy jsme úplně opustili, některé jsme jenom přesunuli. Snažili jsme se transformovat kapacitu, a teď těsně před volbami jsme slučovali některé školy z hlediska ředitelství. Ponechávali jsme budovy a obory, ale slučovali jsme ředitelství, abychom zefektivnili ten provoz a administrativu,“ řekla pro Echo24 hejtmanka Petra Pecková (STAN).

VIDEO: Peňásovy Výpravy vybraly přes 600 tisíc. Poslední šance koupit je výhodně, už jen dva dny

„Myslím si, že je to správně, protože když jsme nastoupili, tak jsme měli školy, které měly třeba i 80procentní neúspěšnost studentů u maturit nebo školy, kde bylo v průměru 4,6 studenta ve třídě a neodučil se tam jediný předmět aprobovaným učitelem. Myslím si, že studenti středních škol jsou už v podstatě dospělí lidé a mohou pár kilometrů dojet. Udělali jsme větší kampusy, lépe vybavené a ředitelé mají větší možnosti, jak pedagogy odměňovat,“ dodala.

Jiná situace je třeba v Jihomoravském kraji. „My máme dvě oblasti. Základní školy kolem Brna mají problém s kapacitami, musí se do toho investovat a ty obce na to nemají peníze, které se na to velmi špatně shánějí. A pak máme opačný problém s obcemi na okrajích Jihomoravského kraje, kde jsou často ty malé jednostupňové školy. Místní lidé často nechtějí na tu danou základku své děti dávat a dávají je rovnou na nějakou větší školu, kde budou moci chodit i na druhý stupeň,“ uvedl pro Echo24 tamní hejtman Jan Grolich s tím, že to je dlouhodobě neudržitelné.

„S řadou starostů a ředitelů jsem řešil, že musí opravdu obcházet rodiče prvňáčků, aby je opravdu dali na jejich základní školu. Zároveň je to pro ty obce obrovská finanční zátěž, tím pádem je to zátěž i pro stát. Kdyby se podařilo to řídit nějak efektivněji a centrálně, nikoliv na úrovni obcí, tak z finančního hlediska je to určitě dobré. Otázkou je, zda se tím neztratí právě nějaká ta komunitní funkce školy v tom místě. To jsou dva veřejné zájmy, které v této věci jdou proti sobě a je velmi těžké vyhodnotit, kterou cestou to řešit,“ poukázal Grolich.