Zemřela literární historička Jaroslava Janáčková
ÚMRTÍ
Ve věku 94 let v pátek v Praze zemřela literární historička Jaroslava Janáčková, autorka knih o české literatuře 19. století. Informoval o tom její syn, literární kritik a historik Pavel Janáček. Profesorka Univerzity Karlovy byla členkou vydavatelského kolektivu Korespondence Boženy Němcové a Korespondence Karla Havlíčka a spoluautorkou příručky Česká literatura od počátků k dnešku.
Mezi významné počiny Janáčkové patří editace třísvazkového vydání vlastní i přijaté korespondence Boženy Němcové, jejíž závěrečný díl vyšel na konci roku 2006. Představuje dopisy mezi spisovatelkou a jejími dětmi, dopisy s Josefem Němcem, její sestrou a s Václavem Čeňkem Bendlem z let 1857 a 1858. Janáčková tehdy uvedla, že Němcové dopisy jsou jakousi kronikou rodiny té doby, kde matka už od jisté chvíle nerodí děti. Němcová byla od narození svého čtvrtého dítěte nemocná, pravděpodobně trpěla gynekologickou chorobou, v jejímž důsledku předčasně zemřela.
Jaroslava Janáčková se narodila 24. 11. 1930 v Havlíčkově Borové. Po maturitě na chotěbořském gymnáziu vystudovala v Praze češtinu a ruštinu na Pedagogické a poté Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Filozofická fakulta UK se stala jejím akademickým domovem, vyučovala zde po více než třicet let a i jako emeritní členka zdejší akademické obce prakticky až do konce života spolupracovala se svými někdejšími žáky na promýšlení metod pro vydávání a výklad korespondence jako jedinečného útvaru dialogické písemné komunikace.
JAROSLAVA JANÁČKOVÁ (24. 11. 1930 – 30. 8. 2024)
— Ústav pro českou literaturu AV ČR (@UCLavcr) August 30, 2024
V nedožitých 94 letech zemřela dnes literární historička Jaroslava Janáčková, profesorka @UniKarlova, autorka řady knih o české literatuře 19. století.
Celý text Pavla Janáčka: https://t.co/O8MAOcnfPD pic.twitter.com/eORNAyUmN1
Předmětem jejího profesního zájmu byla převážně umělecká próza druhé poloviny 19. století, epocha od romantismu k modernismu. Věnovala se tvorbě autorů jako Alois Jirásek, Jakub Arbes či Gabriela Preissová. Vedle velkých autorů a děl věnovala pozornost také knížkám lidového čtení, populární beletrii, nakladatelskému provozu, čtenářům a čtení. Když se po listopadu 1989 vrátila na Filozofickou fakultu UK, odkud musela v letech pozdní normalizace odejít, obrátila pozornost svou i svých studentů k zakladatelským osobnostem novodobé české literatury, zejména Němcové, jejíž Babičce věnovala knižní studii Příběh tajemného psaní.
Janáčková vykonala stovky přednášek pro veřejnost, spolupracovala, a to i jako iniciátorka různých projektů, s rozhlasovými tvůrci, divadelníky a filmaři.
