Vláda schválila revizi programového prohlášení. Mění cíle v energetice a školství

Vláda ve středu po zhruba 14 měsících schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Novinářům to po zasedání kabinetu řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nutnost změnit programové prohlášení vláda zdůvodňuje především válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady. Nejvíc se mění například závazky týkající se financí, energetiky či školství. S aktualizovaným prohlášením nebude Fialova vláda znovu žádat o důvěru. Premiér dodal, že jeho kabinet chce taková opatření, která stabilizují veřejné finance, ale neohrozí skupiny, které potřebují sociální pomoc.

Vzhledem k tomu, že jde pouze o revizi prohlášení, neplánuje vláda opětovně žádat o důvěru Sněmovny, jako to udělala s původní verzí, řekl mluvčí kabinetu Václav Smolka. Fialova vláda je za dobu samostatné ČR první, která aktualizaci prohlášení provedla. Podle Fialy se nicméně nejedná o nové prohlášení, které by hlasování o důvěře vyžadovalo. „Naše cíle a priority se nemění, budeme pokračovat ve stabilizaci veřejných financí, orientaci na EU a NATO,“ uvedl Fiala.

Premiér zdůraznil, že revize reaguje na závazek, který si sestava Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a STAN s Piráty stanovila v koaliční dohodě. „Jde o standardní poctivý a nutný proces, je to i reakce na to, že podmínky v celé Evropě a výzvy, kterým čelíme, se během prvního roku vlády změnily,“ uvedl Fiala. Vláda podle něj ke změnám přistoupila důkladně a promyšleně.

„Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou,“ podotkl Fiala. „Nejde o revoluční změny, ale přiměřenou reakci na situaci, která se během roku naší vlády v řadě oblastí významně změnila. Ale právě tato, řekněme evoluce, nám pomůže tyto změny nejen zvládnout, ale využít je k urychlení řady kroků, které jsme například měli v plánu v pozdějších letech,“ dodal předseda vlády.

„Zažili jsme několik nových krizí, na které neumí česká legislativa reagovat. V revizované krizové legislativě se definujeme k tomu, aby nebylo nutné v krizích zavádět nouzový stav,“ uvedl Vít Rakušan.

„Dotáhneme do realizace to, co se žádné vládě zatím nepovedlo, a to férovou důchodovou reformu,“ řekl místopředseda vlády Marian Jurečka. Vláda ji představí příští týden.

Ivan Bartoš se také vyjádřil ke stavebnímu zákonu. „Ambicí této vlády je, aby vznikl funkční stavební zákon, který vše urychlí,“ uvedl s tím, že se v něm shodují s opozicí. Další cíl vlády je podle Bartoše uvedení elektronické identity občanů do praxe. Má se tak stát do konce roku 2023.

Kabinet se v dokumentu nově zavazuje k tomu, že připraví úpravy na příjmové a výdajové straně státního rozpočtu s cílem návratu k dlouhodobě udržitelným veřejným financím. Ministři dlouhodobě uvádějí, že hledají v rozpočtu na příští rok úsporu 70 miliard korun. Vláda v prohlášení také vyškrtává cíl udržet stávající valorizační mechanismus důchodů či snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body.

Řadu novinek přidává vláda do programového prohlášení v energetice, zdůrazňuje nutnost usilovat kvůli bezpečnosti o různorodost zdrojů a posílení infrastruktury, aby se omezila závislost na Rusku. Slibuje také upravit národní energetickou legislativu tak, aby reagovala na mezinárodní situaci a zohlednila zajištění a bezpečnost dodávek energií.

Na nutnost posílení energetické bezpečnosti chce vláda reagovat také legislativními úpravami. Mezi ty hlavní zařadila změny energetického zákona, který by měl umožnit vznik komunitní energetiky, sdílení energií a další rozvoj všech forem obnovitelných zdrojů energie.

V kapitole školství vláda nově garantuje, že udrží platy učitelů na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy, dosud se hovořilo o platech pedagogických pracovníků. U pedagogických a nepedagogických pracovníků dokument nyní slibuje zajistit vyšší platy a „jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy“. Revize rámcových vzdělávacích programů pak má být hotová v roce 2024 namísto původního konce letošního roku.

Prohlášení reaguje také na problémy s dostupností léků, slibuje kvůli tomu vytvořit systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků. Kabinet se také zavazuje připravit koncepční změny v sociálních dávkových systémech.

Vláda chce nově také usilovat o zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Česko se chce také podílet na poválečné obnově Ukrajiny. Posunuje se také závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu z roku 2025 na příští rok. V kapitole spravedlnosti pak ustupuje vláda od slibu dokončit věcný záměr civilního soudního řádu, místo toho chce „pokračovat v přípravě revize pravidel civilního procesu“.

Sněmovna bude ve středu od 16:00, tedy po 30 hodinách od úterního zahájení jednání, hlasovat o potvrzení vyhlášeného stavu legislativní nouze ke schvalování snížení červnové valorizace penzí. Stanovení pevného času prosadila koalice navzdory protestům opozičních zákonodárců. Dolní komora předtím odmítla desítku protinávrhů opozice, aby o trvání legislativní nouze hlasovala v určitých hodinách až v pátek.

Do běžné debaty o legislativní nouzi je nadále přihlášených šest desítek poslanců. Ke slovu se možná nedostane ani jeden z nich vzhledem k pokračujícímu sporu zákonodárců prostřednictvím krátkých poznámek.