Řidiči by mohli začít na pravidelné prohlídky chodit až o pět let později

Pravidelné zdravotní prohlídky starších řidičů možná budou od přespříštího roku nutné od 70 let věku místo nynějších 65 let. Doklad o zdravotní způsobilosti už motoristé nebudou muset vozit s sebou. Závěry posudku budou pro kontrolu v registru řidičů. Obdobně to bude platit i pro posudky pro žadatele o řidičské oprávnění a v dalších situacích. Předpokládá to novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, kterou v úterním úvodním kole podpořila Sněmovna. Nyní předlohu projedná zdravotnický výbor.

V kmenovém registru pacientů má podle novely být v reakci na loňskou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nově údaj, že pacient je držitelem oprávnění k nakládání se zbraní. Pokud poskytovatel zdravotních služeb zjistí, že jeho zdravotní způsobilost držení zbrojního průkazu vylučuje nebo omezuje, informuje o tom praktického lékaře, respektive policii. Policie bude moci při plnění konkrétního úkolu podle novely zjistit z registru registrujícího lékaře pacienta.

Změny v prokazování zdravotní způsobilosti řidičů se budou týkat lidí vedených v základním registru obyvatel, což jsou i cizinci s trvalým či dlouhodobým pobytem nebo s uděleným azylem. „Kontrolní orgány si budou moct ověřit, zda a kdy se řidič podrobil pravidelné lékařské prohlídce a s jakým výsledkem, náhledem do registru řidičů,“ stojí v důvodové zprávě.

Posun věkové hranice pro pravidelné zdravotní prohlídky o pět let zdůvodňuje ministerstvo zdravotnictví tím, že v současnosti jsou starší lidé často zdravější a aktivnější než předchozí generace. Zvýšení věkové hranice podle ministerstva také sníží administrativní zátěž pro seniory i pro zdravotnický systém. Zahraniční zkušenosti podle důvodové zprávy ukazují, že změna by se neměla záporně odrazit v bezpečnosti na silnicích.

Předloha dále stanoví, že ve sdíleném zdravotním záznamu pacienta se budou kromě základních údajů o krevní skupině či alergiích evidovat také údaje o účasti na preventivních vyšetřeních a screeningu. Podle ministerstva zdravotnictví je to potřeba pro jejich efektivnější poskytování. Součástí novely je úprava takzvané eZkarty a zavedení eŽádanky. Žádanky lékaři vydávají například na laboratorní nebo zobrazovací vyšetření. Lékař bude elektronickou žádanku posílat přímo poskytovateli, kterého o vyšetření žádá.

Zavedení nových centrálních služeb elektronického zdravotnictví má stát zhruba 50 milionů korun. Dalších deset milionů korun si vyžádají softwarové nástroje.