Migranti v číslech. Studie ukázala, z kterých zemí je přijímat a kdo zatěžuje rozpočet

Nedávná nizozemská studie, kterou zveřejnil německý Institut pro ekonomiku práce (IZA), přinesla detailní analýzu ekonomického přínosu migrantů z různých zemí. Studie, kterou vedli ekonomové Jan van de Beek, Joop Hartog, Gerrit Kreffer a Hans Roodenburg, odhalila výrazné rozdíly v dopadu na veřejné finance v závislosti na původu migrantů a důvodech jejich příchodu. Píše server Daily Mail.

Migranti z vyspělých zemí, jako je Spojené království, Spojené státy a Japonsko, přispívají k nizozemské ekonomice více, než z ní čerpají. Studie zjistila, že pracovní migranti z těchto zemí přinášejí na daních v průměru 210 000 eur (cca 5,3 milionu korun) během svého života.

Na druhé straně migranti z některých afrických a blízkovýchodních zemí, jako jsou Súdán, Maroko, Afghánistán, Irák a Sýrie, představují vyšší finanční zátěž. Tito migranti, často přicházející jako žadatelé o azyl, stojí nizozemské daňové poplatníky během svého života přibližně 400 000 eur (asi 10 milionů korun).

A jak je na tom Česká republika? Ta je ve skupině států spolu se Slovenskem, Slovinskem, Maďarskem a Chorvatskem, které jsou de facto na nule, respektive Nizozemci na ně platí maximálně jednotky či desítky eur.

Klíčové faktory: Důvod příchodu a věk

Podle studie je klíčovým faktorem pro ekonomický přínos migrantů důvod jejich příchodu. „Pracovní migranti, kteří přicházejí do Nizozemska mezi 20. a 50. rokem života, mají pozitivní dopad na státní rozpočet, který přesahuje 100 000 eur na osobu,“ uvádí zpráva.

Naopak migranti, kteří přicházejí za účelem sloučení rodiny, vzdělávání nebo jako žadatelé o azyl, obecně přinášejí negativní čistý přínos, bez ohledu na věk při příjezdu.

Náklady spojené s těmito skupinami nejsou primárně způsobeny přímými vládními výdaji, ale jejich nižšími odvody na daních a sociálním pojištění. Nízká zaměstnanost a omezené možnosti integrace hrají zásadní roli v tomto vývoji.

Reakce vlády: Omezení migrace

Na základě těchto dat nizozemská vláda zahájila přísná opatření na kontrolu migrace. Od prosince 2024 zavedla dočasné hraniční kontroly, přestože je členem Schengenského prostoru. Tato opatření mají trvat šest měsíců a zaměřují se na nepravidelnou migraci a obchodování s lidmi.

Ministryně pro azyl a migraci Marjolein Faberová a ministr sociálních věcí Eddy van Hijum uvedli, že vláda podporuje strategii omezení růstu populace pod hranicí 20 milionů do roku 2050. „Je nutné získat kontrolu nad migrací a zajistit, že příchody budou odpovídat potřebám naší ekonomiky,“ uvedli ministři.

Výzvy pro budoucnost

Nizozemsko se však ocitá v demografické křižovatce. Země čelí stárnutí populace a rostoucímu nedostatku pracovní síly. Odborníci odhadují, že do roku 2040 by země potřebovala přibližně tři miliony nových pracovníků, aby udržela ekonomickou stabilitu. Rada pro migraci však varuje, že tento scénář není realistický a navrhuje prodloužení pracovního věku nebo zvýšení počtu odpracovaných hodin místními obyvateli.

Ukrajinci v Česku víc odvedou, než dostanou

Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce loňského srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá. V létě jich bylo zhruba 51 400. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplacených dávkách. Lidé s dočasnou ochranou zaplatili českému státu letos za první tři čtvrtletí na odvodech a daních o 5,7 miliardy korun víc, než získali na podpoře. Přínos postupně každý kvartál roste, sdělil v listopadu mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta. Podle něj resort eviduje téměř 150 000 zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků.

Česko je podle dostupných údajů zemí s největším množstvím uprchlíků na počet obyvatel. Úřady práce v prvním roce války příchozím poskytly na humanitárních dávkách bezmála 8,7 miliardy korun. Předloni byly výdaje o pětinu nižší, dosáhly 6,96 miliardy korun. Do konce srpna se vyplatilo 4,99 miliardy korun. Loňský rok v srpnu dostalo dávku 51 400 uprchlických domácností, stát jim poslal 693,2 milionu korun. Loni v srpnu vydaly úřady práce 96 500 dávek za 822,9 milionu korun.

Podle Augusty humanitární dávku teď čerpá méně než čtvrtina uprchlíků. Na osobu se v průměru vyplácí 7966 korun. Sedm z deseti příjemců patří mezi takzvané zranitelné osoby, tedy mezi děti, postižené, seniory či pečující. Celkem 54 procent zranitelných příjemců tvoří malé děti, upřesnil Augusta.

Zaměstnaneckých smluv či pracovních dohod uprchlíků postupně přibývá. Začátkem dubna pracovalo 123 000 lidí s dočasnou ochranou a 90 procent z nich platilo odvody. „V současnosti evidujeme téměř 150 000 pracovně právních vztahů. Kvalifikace práce zůstává nízká, osoby s dočasnou ochranou nejvíce pracují jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, jako montéři a obsluha strojů a zařízení,“ sdělil Augusta. Experti a organizace na pomoc příchozím poukazují na to, že Česko tak stále nedokáže dovedností a znalostí uprchlíků využít.

Podle údajů ministerstva práce přínos uprchlíků postupně roste. Příjmy z jejich odvodů a daní převýšily výdaje na podporu poprvé předloni ve třetím čtvrtletí. Tehdy stát na pomoc příchozím vydal 4,4 miliardy korun a vybral od nich 4,8 miliardy korun. Vloni ve třetím čtvrtletí výdaje činily 3,9 miliardy korun a příjmy 5,9 miliardy korun. „Aktuálně pokračuje trend poklesu výdajů a růstu příjmů. Za třetí kvartál letošního roku je přínos do státního rozpočtu přibližně dvě miliardy, za celý rok 2024 zatím 5,7 miliardy,“ uvedl Augusta.