Rozpačitý návrh rozpočtu: nadhodnocování příjmů budí otázky i u poradců prezidenta

Připomínky prezidentových poradců k návrhu státního rozpočtu na příští rok se plně překrývají s výtkami Národní rozpočtové rady (NRR). Po pondělním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ekonom David Marek. Další poradce hlavy státu Vladimír Bezděk vidí v rozpočtu otazníky ve výdajích na obnovitelné zdroje či na platy nepedagogických pracovníků nebo v odhadovaných příjmech z emisních povolenek. Pavel se k rozpočtu vyjádří v době, která je určená zákonem, poté, co dorazí k podpisu, sdělil jeho mluvčí Vojtěch Šeliga.

„Připomínky trvají. To neznamená, že padlo rozhodnutí. Neměli jsme všichni stejné stanovisko, sedělo nás u stolu více. Vyjasnění problematických položek je stále otázkou, která zůstává na stole. Na základě toho se teprve budeme rozhodovat,“ uvedl Marek. Schůzky na Hradě se zúčastnil i předseda NRR Mojmír Hampl, novinářům vyjádření neposkytl.

České televizi Marek o víkendu řekl, že v návrhu rozpočtu jsou nevyjasněné položky a že ho nedoporučuje podepsat. Premiér Petr Fiala (ODS) poté uvedl, že rozpočet je odpovědně sestavený a prorůstový.

Výhrady vyjádřila NRR počátkem října. Vláda podle ní v návrhu počítá s nadhodnocenými příjmy z prodeje emisních povolenek o zhruba deset miliard korun. Za nadhodnocené považuje NRR i očekávané odvody organizací vlastněných státem do rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu podle NRR chybí miliardy korun na podporu obnovitelných zdrojů energie, jak ji předpokládají nyní platné zákony. „Samozřejmě Národní rozpočtová rada je nejpovolanější orgán. Naše výtky se překrývají ze 100 procent s jejich výtkami vůči návrhu státního rozpočtu,“ dodal Marek.

Ministerstvo financí kritiku dříve odmítlo. Podle něj je odhad příjmů z povolenek realistický. Rozpor v pravidlech financování obnovitelných zdrojů energie by měla vyřešit změna zákona, která je nyní ve druhém čtení ve sněmovně a podle ministerstva by měla být schválena dřív, než nastane závěrečné hlasování o rozpočtu. „Především zatím u tohoto bodu není nikde žádná ověřitelná kalkulace dopadů těchto opatření. To je zásadní výtkou, která snižuje transparenci návrhu státního rozpočtu,“ uvedl Marek.

„Je všeobecně známo, která slabá místa rozpočet obnáší. Je to třeba dobře shrnuto ve stanovisku Národní rozpočtové rady,“ řekl Bezděk. Otazníky podle něj jsou u výdajů na obnovitelné zdroje, odhadovaných příjmů z prodejů emisních povolenek či výdajů na platy nepedagogických pracovníků.

„Pokud to vnímáme správně, jsou rozpočtovány jenom do konce srpna příštího roku,“ podotkl. Poté se předpokládá změna rozpočtového určení daní, nicméně u té ještě nezačal legislativní proces. „To všechno vytváří otazníky nad tím, do jaké míry návrh rozpočtu respektuje to, že je sestaven v souladu s existující platnou legislativou,“ doplnil Bezděk, Pavlův poradce pro důchodovou reformu, rozpočtovou politiku a finanční sektor.

„Prezident se k rozpočtu standardně vyjádří v době, která je určená zákonem, poté, co dorazí k podpisu. Prezident bude činit další konzultace k tématu dle potřeby,“ uvedl Pavlův mluvčí. Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Ve středu mají poslanci rozpočet projednat ve druhém čtení, kdy budou moci přednášet pozměňovací návrhy na přesuny peněz. Sněmovna o nich pak rozhodne ve třetím čtení. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident, který má na jeho podepsání, nebo vetování lhůtu 15 dní. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun.