Dvě třetiny ukrajinských uprchlíků plánují zůstat v Česku, ukázal průzkum

Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo dnes sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.

Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce "určitě" zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď "spíše ano". Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.

"Můžeme konstatovat, že podíl žadatelů o prodloužení dočasné ochrany, kteří nepočítají s návratem na Ukrajinu po jejím ukončení, ale chtějí zůstat v České republice, se o více než 20 procentních bodů zvýšil," komentovali výsledek autoři průzkumu. Silnější sklon k setrvání v Česku vykazují muži, mladší lidé do 35 let a ti, kteří v ČR pracují, podnikají nebo studují. Dále také ti, kteří lépe zvládají český jazyk, ti, kdo z hlediska ubytování nebydlí v provizoriu, a ti, kdo do Česka přijeli již v roce 2022 nebo dříve.

Uprchlíci nejčastěji pocházejí ze Zakarpatské a Charkovské oblasti či z Kyjeva. Největší část z nich pobývá ve třech největších českých městech, tedy v Praze, Brně a Ostravě. V Praze žije více než čtvrtina všech uprchlíků, konkrétně 26 procent. Tři čtvrtiny uprchlíků bydlí v bytech či domech, 17 procent na ubytovnách.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Je Michel Houellebecq proruský šváb?

Dvě třetiny uprchlíků v současnosti pracují nebo podnikají, přičemž 86 procent z nich má práci na plný úvazek. Přes dvě třetiny respondentů vůbec nežádalo o humanitární dávku, pětina je jejím příjemcem. Zbylých 12 procent dotázaných uvedlo, že o dávku žádali, ale nedosáhli na ni. Častěji humanitární dávku čerpají lidé z věkové skupiny od 56 let výše.

V porovnání s výsledky z loňského průzkumu se výrazně zlepšila znalost češtiny uprchlíků. Nyní téměř polovina z nich uvedla, že se domluví v běžných situacích. Nejlépe svou znalost češtiny hodnotili mladiství od 15 do 17 let.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 13.835 lidí ve věku od 15 let, kteří se zaregistrovali k prodloužení dočasné ochrany.