Český Green Deal odložen. Jak málo stačilo

KOMENTÁŘ

Český Green Deal odložen. Jak málo stačilo
Faktorem ve Fialově nalezené odvaze mohla být i nepřítomnost druhého klimatického ideologa na schůzi vlády. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Hlavní událostí domácí politiky v minulém týdnu byla částečná otočka vlády v zelené a energetické politice. Premiéra Fialu vyděsila pozornost, jíž se pouhých pár dní před středeční schůzí vlády dostalo tzv. českému Green Dealu. Ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN), který předkládal Národní klimaticko-energetický plán a k němu ještě dokument zvaný Politika ochrany klimatu, Petr Fiala oznámil, že se projednávat nebudou. Následovala ostrá diskuse, jakou patrně tento kabinet dosud nezažil.

 

Nebožák Síkela přitom chtěl „jen“ uvést do života ony neslavné emisní povolenky pro vytápění doma a na pohonné hmoty. Dojednány pro celou EU byly za českého předsednictví, až teď najednou se k nim Fiala nechce znát. Můžeme se dohadovat, co se v premiérově hlavě odehrálo, ale muselo se to odehrát někdy mezi okamžikem, kdy Síkelovi jeho „Green Deal“ na program schůze nejdřív zařadil, a mezi schůzí vlády, kdy ho zase vyřadil. A v tom mezičase se také strhla mediální pozornost, kterou spustil ekonom Lukáš Kovanda. Jeho článek o „českém Green Dealu“ začínal slovy, že vláda se chystá schválit nepopulární (a ideologicky podmíněné) zdražování jaksi kradmo, o prázdninách. Následovaly televize, Blesk... všichni.

Na Seznamu teď čteme věty ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který je s premiérem Fialou trvale sladěný, že s „českým Green Dealem“ není kam spěchat. Jiný ministr ODS soukromě říká, že za této vlády už Síkelovy dva dokumenty schváleny nebudou. Takže ono to jde, ODS nemusí umrtvovat své instinkty ve jménu pětikoaličního smíru, v tomto případě ve jménu komisařských ambicí ministra Síkely.

Faktorem ve Fialově nalezené odvaze mohla být i nepřítomnost druhého klimatického ideologa na schůzi vlády. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dlel služebně v New Yorku. Ale to je podružné. Občanskodemokratičtí ministři vystupovali proti novým povolenkám teď jaksi v bloku, což sice měli dělat dávno, přesněji řečeno když české předsednictví před dvěma roky ty povolenky poslušně nastolilo a nechalo odhlasovat na radách ministrů, avšak Stanjura má pravdu, že s jejich zaváděním u nás není proč spěchat. Ze Stanjury promlouvá naděje, že se v Bruselu do roku 2027, odkdy mají platit, ještě změní větry. Ty může změnit jen strach z úspěchu populistické pravice, z populistů obecně. A z těch na domácí scéně teď dostal strach i Fiala, ať se tváří sebevědoměji. Můžeme to považovat za malý pramínek změny, ale mezi takovým pramínkem a řekou je dalších přítoků vždycky nějaký konečný počet.

Zajímavé je, že Stanjurovi straničtí kolegové v Bruselu na změně větru nepracují. Frakce Evropských konzervativců a reformistů čítá 78 poslanců, z nich jen šest hlasovalo pro Ursulu von der Leyenovou do čela Evropské komise. Von der Leyenová ztělesňuje Green Deal už z minulé Komise. Teď se v kandidátské řeči víc nabízela zeleným než konzervativcům. Z těch šesti hlasů ECR pro jsou minimálně dva z ODS (Veronika Vrecionová, Ondřej Krutílek). Je to nevídaná setrvačnost a politická zabedněnost v jednom.

×

Podobné články