Hranatá legenda, tragické ambice Nerudové a stažený Babiš. Rysy kampaně do EP

Letošní volební kampaň do Evropského parlamentu byla absolutně fragmentovaná. Připomínala puzzle rozhozené do malých obrázků, takže šlo jen obtížně složit celkový obraz. Jaké byly příčiny? Poprvé převzaly hlavní slovo ve volební kampani sociální sítě se svými dosahy. Klasická média typu novin, časopisů nebo televizí nepřinesla nic, co by obrátilo tok volební kampaně. Výsledným dojmem je směs nepodstatných obrazů a heroizace bizáru.

Volební výsledek také ovlivnilo rozhodnutí Andreje Babiše nepoložit se do kampaně celou svou osobností. Z průzkumů mu vyšlo, že většinu svých voličů stejně nepřesvědčí jít k volbám, takže odmítl asistovat u těsného vítězství, jak například týden před volbami naznačovala agentury STEM/Mark. A když nepřišel na scénu Babiš, nevytáhl z ulit ani ostatní politiky různých barev.

Jediné autentické střety se proto odehrávaly mezi představiteli tzv. vlastenecké scény (SPD, Přísaha/Motoristé), protože Tomio Okamura získal důvodné podezření, že mu influencer Filip Turek odebírá hlasy. Podobně na sítích na Turka stříleli politici hnutí STAN, čímž ho společnými silami udělali známým i pro ty, komu řeči o hranaté legendě nic neříkají.

Od Rakušanova křídla v hnutí STAN šlo o výraz čirého zoufalství. Snad nejtragičtější postavou volební kampaně byla Danuše Nerudová, která si do puntíku zopakovala peripetie z prezidentské volby.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.