„Polsko je v kafkovském mezidobí.“ Čistky Tuskovy vlády postihly desítky tisíc lidí
DIPLOMAT MACIEJ SZYMANOWSKI
Je to již téměř jedenáct měsíců od parlamentních voleb v Polsku. Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) odešla do opozice a vlády se ujala koalice vedená liberální Občanskou platformou Donalda Tuska. O současné politické situaci hovoříme s Maciejem Szymanowským, bývalým novinářem a diplomatem a donedávna ředitelem Institutu maďarsko-polské spolupráce Wacława Felczaka.
Vláda Donalda Tuska po svém nástupu řádně pročistila státní správu, ale třeba také veřejnoprávní televizi TVP či řady polských velvyslanců. V Polsku sice bývají vládní výměny mnohem drsnější a hlubší než v Česku, avšak teď se to vymyká i polskému normálu, nebo ne?
Bezpochyby je to bezprecedentní. Během prvních sto dnů nové vlády bylo propuštěno či degradováno kolem 22 tisíc lidí. To se vždy dělo, samozřejmě, ale ne v takovém rozsahu. Zmínil jste televizi. Ano, polská veřejnoprávní média byla vždy provládní. Platilo to před rokem 1989 i po něm. Nikdy ale nedošlo k tomu, co se odehrálo při poslední změně vedení, že soukromé bezpečnostní agentury obsadily budovy Polské tiskové agentury, Polské televize, Polského rozhlasu. Soudy nové vedení neuznaly. Nastala zvláštní situace. V Polsku občané platí koncesionářské poplatky, asi 300 zlotých ročně, za to, že se mohou dívat na veřejnoprávní televizi. Dnes tyto peníze jsou u soudu do konečného rozhodnutí. Ve dvou instancích vláda prohrála, nyní je to u Nejvyššího soudu. Vláda a premiér Tusk nyní financují veřejnoprávní média přímo, protože peníze občanů nesmějí jít na účty Polské televize a Polského rozhlasu. Je to poprvé, co jsem zažil takovýto zvláštní stav.
A co výměna velvyslanců?
Přes půl stovky velvyslanců bylo odvoláno a nominace dalších je zablokována. Polsko dnes nemá velvyslance ve většině zemí světa, včetně Prahy. Přestože ne všichni, a Praha je dobrým příkladem, souzněli s minulou vládní garniturou. Vysvětluje se to tím, že je třeba počkat na nového prezidenta, který bude už brzy, tedy za rok. Nevím, jaký je přístup české vlády, ale třeba Číňané řekli, že počkají dost dlouho s agrément (formální souhlas s přijetím velvyslance – pozn. red.) pro polského velvyslance, protože v diplomatických vztazích není zvykem odvolávat ambasadora bez konzultací. Z mého pohledu je Polsko dost zvláštní případ. Máme tento chaos, ale na druhé straně máme super ekonomický růst, máme rekordní růst reálných platů, v roce 2024 narostly o 11,8 %, což je nejvíc od roku 1989. Takže z hlediska průměrného občana se nic zvláštního nestalo. Je spíš lépe než hůře.
Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.